Vzdělání Archív

Výročí 100 let Mendelovy univerzity v Brně

Mendelova univerzita v Brně slaví 100 let od svého založení. My se při této příležitosti podíváme na zoubek Lesnické a dřevařské fakultě. Samotná historie MENDELU začíná 24. července 1919, kdy byla založena Vysoká škola zemědělská v Brně. Aktuální název Lesnické a dřevařské fakulty pochází z roku 1993, v roce 2010 byla Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně přejmenována na nynější Mendelova univerzita v Brně (MendelU).

Na LDF od roku 1921 úspěšně ukončilo obor 11 657 studentů. Zatímco do 48. roku bylo absolventů každoročně maximálně pár desítek, první vlna poválečných studentů zvedla toto číslo až několikanásobně. Druhá vlna nárůstu pak souvisí s otevřením nových oborů na počátku milénia, kdy se počet absolventů zdvojnásobil.

A jaké obory tu můžete studovat? Například lesnictví, design nábytku, dřevařství či arboristiku nebo v navazujícím magisterském studiu lesní inženýrství, krajinné inženýrství či European Forestry. Pokud vás zajímají úspěchy LDF, podívejte se do infografiky.

Lesnická a dřevařská fakulta slaví 100leté výročí.

Co během zkouškového (ne)dopřát mozku – infografika

Někteří mají již hotovo, někdo si zkouškové protahuje, jak jen to jde. V dnešní infografice od zdravopostudentsky.sk se podíváme na to, co dodat mozku, aby fungoval co nejlépe a vy měli zkoušky hotové na první dobrou a mohli si užívat měsíc volna do začátku dalšího semestru třeba někde v zahraničí.

Co vašemu mozku rozhodně nedodá šťávu:

  • sladké limonády
  • fast food
  • pouze káva
  • přeslazené potraviny
  • alkohol
  • uzeniny
  • různé polotovary

Věděli jste, že za to, na co máte chuť, může jedna z vašich hemisfér? Lidé s dominantní pravou hemisférou spíše dají na vůni, tvar, barvy apod., zatímco lidé s převládající levou hemisférou mozku hledají na zadním obalu kalorie, živiny, obsah jednotlivých složek… Takže co svému mozku dopřát (nejen) o zkouškovém?

  • ryby
  • česnek
  • cereálie
  • ginkgo bilobu
  • avokádo, borůvky, banány
  • horkou čokoládu
  • zelenou zeleninu
  • vejce

Které potraviny jsou pro mozek prospěšné?

 

Zdroj: zdravopostudentsky.sk

Jak dopadají novoroční předsevzetí?

Dali jste si novoroční předsevzetí? To jste na tom stejně jako většina obyvatelstva. Pokud na ně ale příliš nejste, patříte do desetiprocentní menšiny. Alespoň to vyplývá z průzkumu, kterého se účastnilo více než 9 000 lidí. Na další statistiky týkající se novoročních předsevzetí se podíváme s dnešní infografikou od easylingo.cz – a některá čísla vás zajisté překvapí.

Téměř polovina předsevzetí zahrnuje úkony společné s osobním rozvojem, o něco méně lidí pak chce zatočit se svou nadváhou, přibližně stejně jich chce zlepšit svou finanční situaci a najít životní lásku. Zpráva pro nevěřící Tomáše: jestliže si dáte předsevzetí, je šance, že dosáhnete svých cílů až desetinásobná, než pokud tak neučiníte. A jestli chcete ještě zvýšit své šance, dejte si předsevzetí několik – ženy jich mají v průměru 8, muži 4.

A teď trochu z té pesimistické stránky: pouze 8 % lidí dotáhne své předsevzetí do konce. Pravděpodobnost, že se zařadíte mezi ně, klesá s vaším věkem, starého psa zkrátka novým kouskům nenaučíš. Pokud chcete vytrvat, zaměřte se hlavně na první měsíc, právě ten je kritický. Více než polovina mužů i žen totiž po měsíci své vize zahodí koše.

Kolik lidí dodrží novoroční předsevzetí?

Zdroj: easylingo.cz

Učitelé v Česku – infografika

Učitelství patří mezi nejhůře placená vysokoškolská povolání. V dnešní infografice od perpetuum.cz se podíváme na to, jak jsme na tom v porovnání se 35 státy světa. A nejsme na tom moc dobře. V otázce statusu učitele ve společnosti jsme se umístili až na 30. místě.

V anketě padl také dotaz na nejpodobnější povolání, nejčastější odpovědí byl sociální pracovník (a to i ze strany učitelů). V oblasti platů si pak většina respondentů myslí, že učitelé jsou mnohem lépe placení, než ve skutečnosti jsou.

Nejzajímavější je však fakt, že i když 75 % dotázaných považuje učitele za pracovité a vlivné v oblasti výchovy a vzdělávání, pouze 7 % by podpořilo své potomky, aby se stali učiteli (spíše by je podpořilo celkem 25 %). Takže i když si myslíme, jak je to důležité povolání, nikomu se moc nechce dělat.

Jak jsou na tom učitelé v Česku?

Zdroj: perpetuum.cz

Čtenáři v Česku – čteme v roce 2018? Infografika

Jsou knihy i v roce 2018 populární, nebo už patří do starého železa, jak se obecně od počátku nového tisíciletí tvrdí, a čtou je pouze největší nadšenci?  Národní knihovna ČR a Ústav pro českou literaturu AV ČR ve spolupráci s výzkumnou agenturou Nielsen Admosphere provedly statistický průzkum, takže se dnes podíváme na to, jak je to ve skutečnosti.

Průzkum se týkal obyvatel České republiky starších 15 let – 78 % dotázaných přečte alespoň 1 knihu za rok, 44 % si alespoň 1 knihu ročně koupí a 28 % z nich navštíví alespoň jednou za 12 měsíců veřejnou knihovnu. To v plně digitálním světě není vůbec špatný výsledek. Průměrný Čech pak přečte 12,5 knihy ročně, koupí 2,6 knihy, denně čte 31 minut a v knihovně se mu vyjímá 253 svazků.

Pokud celou situaci porovnáme se stavem v roce 2007, kdy se uskutečnil podobný průzkum, ve čtenářství nedošlo k žádné výrazné změně – počet těch, kteří čtou knihy se snížil pouze o 5 %. Hůře už je na tom prodej knih, zatímco v roce 2007 71 % dotázaných odpovědělo, že si alespoň jednou za rok koupí knihu, letos je to pouhých 44 %. Návštěvnost veřejných knihoven pak klesla ze 40 % na 28 %.

Jsou Češi dobří čtenáři?

Zdroj: avcr.cz