Pořízení domácího mazlíčka není tak jednoduché, jak by se mohlo na první pohled zdát. Obnáší to poměrně velkou finanční investici, a to nejen počáteční, ale i pravidelnou, měsíční.
Pořízení psího mazlíčka vyjde průměrně na 10 450 Kč. Náklady na kočku jsou o poznání nižší; necelých 4 000 Kč. Velkou část z této částky tvoří náklady na pořízení, tedy samotná koupě, dále je to čipování, očkování, ale třeba i výcvik a výbava, kam patří pelíšek, vodítko, obojek, miska, přepravní box atp.
Měsíční náklady se u psího mazlíčka pohybují v rozmezí 450 až 2 000 Kč. Patří sem logicky potrava, ale i veterinární péče, poplatek za psa, očkování a další pravidelné výdaje. U kočky se měsíční výdaje pohybují v rozmezí 430 až 580 Kč.
Obliba domácích zvířat roste a dokládá to i fakt, že 59 % těch, kdo zatím domácího mazlíčka nemají, si ho plánují pořídit.
V březnu tohoto roku během první vlny epidemie covidu-19 se 81 % z nás cítilo být koronaviremohroženo. Prostředkem naší ochrany proti nákaze bylo nošeníroušky (83 %) a pravidelné mytírukou (75 %). Dále lidé uváděli, že se vyhýbají místům s vyšší koncentrací lidí, používají dezinfekci a omezují kontakt s vnějším světem.
Během druhé vlny epidemie se míra zapojení a použití všech zmíněných prostředků ochrany pohybuje pod úrovní března. Největší rozdíl je patrný u roušek, kde její nošení přiznává 67 % lidí, a dále u omezení osobního styku se známými, kdy v březnu toto číslo bylo 62 % a v říjnu je to 30 %.
Výsledkem těchto změn je pak celkové číslo – oproti březnu, kdy 81 % lidí vyjádřilo svou obavu o zdraví ve spojení s nákazou koronavirem, kleslo o 10 procentních bodů na 71 %.
Asi není překvapením, že se většina lidí občas stravuje v řetězci rychlého občerstvení, tedy v tzv. fast foodu. 26 % lidí uvádí, že takový řetězec navštěvuje vícekrát do měsíce, naopak 13 % tam nechodí nikdy.
Co nás k tomu vede a proč je vyhledáváme? 46 % lidí uvádí, že je to spontánnost výběru a rychlost servisu, které vedou k jejich rozhodnutí dát si jídlo právě ve fast foodu. Dalším důležitým parametrem je záruka toho, že vím, co dostanu. Možná právě proto je to oběd, který tímto způsobem řeší 56 % těch, kteří se ve fast foodu stravují.
Naopak negativa lidé spatřují v tom, že jde o nezdravou stravu, za kterou stojí vysoká spotřeba plastů. Dalším velmi často zmiňovaným argumentem, proč nejíst ve fast foodu, je velké množství lidí kolem. Zřejmě i to může být důvodem, proč se téměř čtvrtina lidí rozhodne koupit si jídlo s sebou.
Způsob dopravy je pro 61 % lidí důležitým faktorem při výběru zaměstnání. Není divu. Cestováním do zaměstnání nechceme trávit příliš mnoho času.
Většina z nás stráví na cestě maximálně 60 minut. Do půl hodiny je pak v práci 35 % zaměstnanců. Pouze 5 % lidí stráví cestou do zaměstnání více než hodinu a půl.
Klíčovými faktory při volbě dopravního prostředků jsou pohodlí (64 %) a finanční náročnost cestování za prací (33 %). Pro 20 % zaměstnaných ve věku 18–20 let je důležitým faktorem také ekologický dopad dopravy.
V Praze nejvíce lidí (73 %) využívá městskou hromadnou dopravu. V Libereckém kraji chodí do práce celá polovina lidí pěšky. V Olomouckém kraji mají lidé v oblibě kola, která využívá pro cestu do práce 31 % lidí.
Tři čtvrtiny zaměstnaných uvedlo, že si cestu do zaměstnání hradí sami a pokud je něco, co jim vadí, pak je to nejčastěji nespokojenost s dobou dojíždění a finanční náklady.
Pokud se zajímáte o agilní řízení projektů, zřejmě jste už slyšeli o přístupu SCRUM. Jedná se o typ agilního přístupu, který identifikuje priority v rychle se měnícím prostředí trhu a tím dává šanci zaměřit se na ty produkty, které mají pro zákazníky největší smysl.
V krátkých časových intervalech umožňuje firmám pružně reagovat díky malým postupným změnám, rychle vyhodnocovat zpětnou vazbu a učit se z chyb. SCRUM dává možnost experimentovat a vyhodnocovat dopady jednotlivých kroků.
Pokud by vás zajímalo více informací nejen o přístupu SCRUM, ale komplexněji o agilním přístupu, navštivte web společnosti Lucid Bay Digital, která je autorem dnešní infografiky.
