Pobyt cizinců na území České republiky je v posledních měsících/letech žhavé téma (nejen) na politické scéně. S dnešní infografikou od info.cz se podíváme na konkrétní statistiku počtu cizinců pobývajících na území ČR k roku 2016.
V tomto roce u nás bylo evidováno necelých 500 000 cizinců, nadpoloviční většina pak na základě povolení k trvalému pobytu. Více než 200 000 lidí u nás pak bylo nahlášeno s přechodným bydlištěm. Pokud u nás narazíte na cizince, s největší pravděpodobností se bude jednat o Ukrajince, Slováky nebo Vietnamce – ti jsou u nás totiž zastoupeni nejvíce. Mezi další národnosti pak patří např. Rusové, Němci, Poláci, Bulhaři, Rumuni, Američani a Britové.
K roku 2016 bylo pouze 0,6 procent z celkového počtu cizinců azylanti – azyl byl tedy poskytnut cca 3 000 cizinců. K tomu bylo uděleno i 2 000 tzv. správních vyhoštění, tedy nedobrovolných ukončení pobytu cizinců na území ČR. Nejčastěji se jednalo o občany Ukrajiny, Moldavska, Kuvajtu, Vietnamu a Ruska.
Zdroj: Info.cz
Pylové období alergií je díkybohu již skoro za námi, avšak ti, kteří trpí jinými druhy alergií, takové štěstí nemají a musí se s tímto neblahým problémem potýkat po celý rok. Tradiční úterní infografika, kterou zpracoval deník.cz za využití dat ČSAKI, VZP a ÚZIS, nám poví, jak jsou na tom Češi statisticky právě s různými druhy alergií.
V současné době trpí některou z alergií 33 % obyvatel České republiky. A prognóza do budoucna také není příliš růžová – do roku 2025 se počet alergiků zvýší na jednu polovinu. A toto číslo bude stále růst, neboť 60 % lidí má genetické předpoklady pro rozvoj alergických onemocnění.
Mezi nejčastější alergeny patří pyly trav, které alergiky ohrožují od května až do září, roztoči, kteří s námi žijí v domech a bytech, a pyly břízy – ta kvete přibližně od března do května. Pouze jedna třetina alergiků se však s alergiemi léčí, tzn. že na ně bere nějaké prášky. Alergickou rýmou pak trpí většina postižených alergiemi. Další zajímavé údaje najdete v infografice.
Zdroj: deník.cz
Stromový porost země je základem celého ekosystému. Uvádí se, že přirozená vegetace (tedy ta, která roste samovolně) by byla v České republice tvořena z 99 % stromy, pokud by do přírody nezasahoval člověk. Toho stromy také mnohonásobně překonávají věkem, rekord drží smrk ztepilý rostoucí ve Švédsku – je mu už neuvěřitelných 9 550 let. Českému protějšku, lípě, která roste v Klokočově, je však „pouze“ přibližně 800 let. Stromy jsou ale také zdrojem surovin: v dnešní infografice od aleje.org se podíváme na to, kolik stromů se u nás kácí a kolik se jich naopak sází.
Nejlépe je na tom z tohoto hlediska za rok 2017 Středočeský kraj, v němž se vykácelo za 365 dní pouze 390 stromů, vysázeno jich bylo celkem 2 650. Dalšími kraji, ve kterých sázení převýšilo kácení, jsou Liberecký kraj, Kraj Vysočina, Jihomoravský kraj a Moravskoslezský kraj. Naopak nejhůře jsou na tom kraje Karlovarský, Pardubický, Zlínský a Plzeňský – v tom bylo vysazeno pouhých 52 stromů, avšak vykáceno 1 271, jeho poměr je tedy nejhorší ze všech krajů.
Statistiky z let 2003–2017 jsou na tom ale podstatně hůře: v průběhu těchto let v žádném kraji nedošlo k výrazné přesile sázení vůči kácení, vyvážený poměr nastal pouze ve stejných krajích, které vedou žebříček za rok 2017. Nejhůře je na tom Královehradecký kraj, v němž bylo během 15 let vykáceno více než 13 tisíc stromů, ale vysázeno pouze 1 420.
Zdroj: aleje.org
Období letních brigád se pomalu blíží ke svému konci, středoškoláci již nastoupili do škol, vysokoškoláci mají ještě dva týdny na to, aby si vydělali nějaký ten peníz navíc na následující semestry. V dnešní infografice od serveru deník.cz se podíváme na zoubek tomu, kolik si brigádníci vydělávají a o jaké práce mají zájem.
Mezi nejžádanější pozice patří práce ve výrobě, brigádníci jako nejčastější důvod uvádějí flexibilitu v plánování směn – pracovat v noci a přes den „normálně“ žít, případně ráno v klidu oběhat vše potřebné a až odpoledne pracovat je pro studenty důležitější než náročnost samotné práce. Nejméně oblíbené pozice jsou pak pokladní či pracovník v rychlém občerstvení.
Za pokladnu ani do fast foodů však studenty nevyláká ani až o 15 korun vyšší hodinový mzda – oproti například práci ve skladu –, mohou tam totiž dostat i 115 Kč za hodinu. A nejlépe jsou na tom ti, kteří dokázali včas sehnat práci v administrativě na jihu Moravy – ti dostanou až 120 Kč za hodinu. Stejné peníze můžete také získat na stavbě, to už se jedná ale o fyzicky náročnější job. A jaké zkušenosti máte vy?
Zdroj: deník.cz / Markéta Evjáková
Nejsilnější vlna veder je (snad) za námi, můžeme se tedy už s jistým nadhledem podívat na vývoj letního počasí v průběhu času. Co myslíte, jsou letošní letní dny a noci extrémní, nebo už jsme zažili horší? To zjistíme s infografikou od info.cz, která zpracovala data ČHMU.
Pokud jste si tipli druhou možnost, pak jste zvolili správně. I přes opravdu vysoké srpnové teploty totiž nebyl překonán rekord z 20. srpna 2012, kdy bylo v Dobřichovicích u Prahy naměřeno 40,4 °C. Tento rekord smazal dříve naměřenou nejvyšší teplotu 40,2 °C z Prahy roku 1983. Zajímavostí je žebříček průměrně nejteplejších let (ve významu ročních období) – na prvním místě je rok 2003 s teplotou 22,4 °C, na druhém místě rok 2015 s teplotou 22,3 °C a na třetím místě až rok 1834, kdy byla průměrná letní teplota 22,1 °C.
Na závěr se trochu zchladíme: začneme nejnižší teplotou, která byla v ČR naměřena nehledě na roční období – stalo se tak 11. února v Litvínovicích, kde bylo naměřeno −42,2 °C. V rámci letních měsíců to bylo o několik desítek stupňů méně, pořád byste však umrzli – nejnižší naměřená teplota byla −6,9 °C v Kvildě na Šumavě 20. července 1996.
Zdroj: info.cz
