Asi není překvapením, že se většina lidí občas stravuje v řetězci rychlého občerstvení, tedy v tzv. fast foodu. 26 % lidí uvádí, že takový řetězec navštěvuje vícekrát do měsíce, naopak 13 % tam nechodí nikdy.
Co nás k tomu vede a proč je vyhledáváme? 46 % lidí uvádí, že je to spontánnost výběru a rychlost servisu, které vedou k jejich rozhodnutí dát si jídlo právě ve fast foodu. Dalším důležitým parametrem je záruka toho, že vím, co dostanu. Možná právě proto je to oběd, který tímto způsobem řeší 56 % těch, kteří se ve fast foodu stravují.
Naopak negativa lidé spatřují v tom, že jde o nezdravou stravu, za kterou stojí vysoká spotřeba plastů. Dalším velmi často zmiňovaným argumentem, proč nejíst ve fast foodu, je velké množství lidí kolem. Zřejmě i to může být důvodem, proč se téměř čtvrtina lidí rozhodne koupit si jídlo s sebou.
Způsob dopravy je pro 61 % lidí důležitým faktorem při výběru zaměstnání. Není divu. Cestováním do zaměstnání nechceme trávit příliš mnoho času.
Většina z nás stráví na cestě maximálně 60 minut. Do půl hodiny je pak v práci 35 % zaměstnanců. Pouze 5 % lidí stráví cestou do zaměstnání více než hodinu a půl.
Klíčovými faktory při volbě dopravního prostředků jsou pohodlí (64 %) a finanční náročnost cestování za prací (33 %). Pro 20 % zaměstnaných ve věku 18–20 let je důležitým faktorem také ekologický dopad dopravy.
V Praze nejvíce lidí (73 %) využívá městskou hromadnou dopravu. V Libereckém kraji chodí do práce celá polovina lidí pěšky. V Olomouckém kraji mají lidé v oblibě kola, která využívá pro cestu do práce 31 % lidí.
Tři čtvrtiny zaměstnaných uvedlo, že si cestu do zaměstnání hradí sami a pokud je něco, co jim vadí, pak je to nejčastěji nespokojenost s dobou dojíždění a finanční náklady.
Pokud se zajímáte o agilní řízení projektů, zřejmě jste už slyšeli o přístupu SCRUM. Jedná se o typ agilního přístupu, který identifikuje priority v rychle se měnícím prostředí trhu a tím dává šanci zaměřit se na ty produkty, které mají pro zákazníky největší smysl.
V krátkých časových intervalech umožňuje firmám pružně reagovat díky malým postupným změnám, rychle vyhodnocovat zpětnou vazbu a učit se z chyb. SCRUM dává možnost experimentovat a vyhodnocovat dopady jednotlivých kroků.
Pokud by vás zajímalo více informací nejen o přístupu SCRUM, ale komplexněji o agilním přístupu, navštivte web společnosti Lucid Bay Digital, která je autorem dnešní infografiky.
Každý z nás sní průměrně za rok něco málo přes 86 kg ovoce. Největší podíl na spotřebě mají jablka (24 kg), následují pomeranče a mandarinky (12 kg) a na třetím místě banány (12 kg). Paradoxem je, že pomeranče, mandarinky a banány se u nás nepěstují a proudí k nám z dovozu. Není tak divu, že vlivem této spotřeby a poptávky se k nám ročně doveze přes 735 tisíc tun ovoce, zatímco náš vývoz činí přibližně 148 tisíc tun.
A co vyvážíme? Jsou to hlavně jablka, která cestují hned za hranice do Německa, Rakouska a na Slovensko. Dále jsou to hrušky, broskve, meruňky a švestky.
V roce 2019 jsme sklidili rekordní úrodu 127 tisíc tun ovoce. Zásluhu na tom má hlavně Středočeský, Královéhradecký a Olomoucký kraj. Růst cen se dotkl i tohoto segmentu. V porovnání s rokem 1995 dnes koupíme 1 kg jablek průměrně za 29 Kč, zatímco v roce 1995 to bylo 22 Kč. Výrazněji podražilo exotické ovoce. Pomeranče nás dnes vyjdou průměrně na 34 Kč a banány na 31 Kč za 1 kg. V roce 1995 to bylo 24 Kč, resp. 21 Kč.
V roce 2101 dosáhne počet obyvatel Česka 10,5 miliónu. Z téměř jedné třetiny půjde o seniory, kterým bude 65 let a více. V porovnání s rokem 2018 bude tato skupina větší o 1 200 000 lidí. Tento fakt přispívá k vývoji jiného ukazatele, a to průměrného věku. Ten podle odhadů vzroste v roce 2101 na 47,7 let.
Opačný trend sledujeme u mladší populace. Počet obyvatel ve věku 16–64 let dosáhne 5 900 000 v roce 2060. Oproti roku 2018 to bude pokles o 1 000 000 obyvatel. Poměr lidí v aktivním a neaktivním věku se v roce 2101 vyrovná a počet narozených dětí bude nižší než počet zemřelých.
I přes tento nepříznivý vývoj ve skladbě naší populace jeden pozitivní fakt závěrem: předpokládaný věk dožití se u mužů zvýší o 12 let, u žen o 9 let.
