Cestování Archív

Co udělat před odletem – infografika

Čas dovolených už je opět tady, spousta z vás určitě poletí k moři nebo do jiných vzdálených lokalit. Pokud patříte mezi ty, kteří jsou před odletem nervózní a na letišti panikaří, máme pro vás pár rad, jak to bez problémů zvládnout.

Předtím než si koupíte letenky, třikrát si zkontrolujte datum a čas, název společnosti, jestli máte správný rozměr zavazadla a jestli máte platný cestovní doklad. Odbavení už spousta společností navíc nabízí online. Na letiště dojeďte minimálně 2 hodiny předem.

Před bezpečnostní kontrolou se podívejte, jestli jsou tekutiny v nádobách v pytlíku, všechno s baterií máte v příručním zavazadle a necestujete s noži a hořlavinami. A na koho se obrátit, když nevíte, co dělat? Koukněte dolů do infografiky.

Co udělat před odletem na dovolenou.

Zdroj: flowee.cz

Zvířata v autě – infografika

Pokud máte domácího mazlíčka a chcete někam na „delší“ dobu – stačí i jeden den – vycestovat, nezbývá vám než ho naložit spolu se vším do auta. Jenže i to má nějaká pravidla, pes musí být zajištěn bezpečnostním pásem, kočka, i když je v přepravce, i ta musí být připoutána. Základní pravidlo zní: nesmíte ohrozit bezpečnost zvířat ani dalších účastníků silničního provozu.

A co tedy musíte krom připoutání, a tedy bezpečnosti všech zúčastněných, zajistit? Rozhodně to, aby měl váš miláček dost místa a nemačkal se čumákem o sklo a ocasem o druhé. Nezapomeňte ani na jídlo, které by měl dostat v časech, na které je zvyklí, a hlavně na vodu! Cestovních nádob je v prodeji bezpočet. Pokud v autě jedete někam dál, každých pár hodin zastavte a pejska vyvenčete. Rovněž se nedoporučuje mazlíčka umístit na přední sedadlo, kde se může aktivovat airbag.

A to nejhorší, co pro svého pejska můžete udělat, je nechat ho zavřeného v autě, zvlášť v letních teplotách. Když je totiž venku 30 °C, auto se během chvilky rozpálí na 50 °C, na palubní desce byste si pak skoro mohli usmažit vajíčka. Pejska si tedy vezměte s sebou a saunu navštivte poté bez něj.

Co dělat se zvířaty v autě?

Zdroj: bezpecnecesty.cz

Cizinci v České republice – infografika

Pobyt cizinců na území České republiky je v posledních měsících/letech žhavé téma (nejen) na politické scéně. S dnešní infografikou od info.cz se podíváme na konkrétní statistiku počtu cizinců pobývajících na území ČR k roku 2016.

V tomto roce u nás bylo evidováno necelých 500 000 cizinců, nadpoloviční většina pak na základě povolení k trvalému pobytu. Více než 200 000 lidí u nás pak bylo nahlášeno s přechodným bydlištěm. Pokud u nás narazíte na cizince, s největší pravděpodobností se bude jednat o Ukrajince, Slováky nebo Vietnamce – ti jsou u nás totiž zastoupeni nejvíce. Mezi další národnosti pak patří např. Rusové, Němci, Poláci, Bulhaři, Rumuni, Američani a Britové.

K roku 2016 bylo pouze 0,6 procent z celkového počtu cizinců azylanti – azyl byl tedy poskytnut cca 3 000 cizinců. K tomu bylo uděleno i 2 000 tzv. správních vyhoštění, tedy nedobrovolných ukončení pobytu cizinců na území ČR. Nejčastěji se jednalo o občany Ukrajiny, Moldavska, Kuvajtu, Vietnamu a Ruska.

 

Statistika počtu cizinců v ČR k roku 2016.

Zdroj: Info.cz

Emigrace v roce 1968 – infografika

Právě v tento den, 21. srpna, se „slaví“ 50leté výročí vstupu vojsk Varšavské smlouvy na území Československa. My se v dnešní infografice podíváme, jak to tehdy bylo s emigrací – kdo emigroval, kam nejčastěji a kolik lidí vůbec z Československa uteklo.

Od srpna 68 do konce roku 1969 opustilo Československo více než 100 000 obyvatel, dalších 150 tisíc pak v následujících 20 letech, první vlna emigrace byla tedy největší. Mezi nejznámější emigranty patří spisovatelé Milan Kundera a Josef Škvorecký, dále asi nejvýznamnější český režisér Miloš Forman, písničkář Karel Kryl či designérka Eva Jiřičná. Nejčastěji se „utíkalo“ do Rakouska, Velké Británie do USA či do Kanady.

Ne všichni pak měli takové štěstí při přechodu hranic, mezi lety 1948–1989 zahynulo nejméně 282 lidí, reálný počet však bude nejspíše vyšší – nejčastější příčina smrti pak bylo zastřelení, následováno elektrickým proudem v oplocení, tzv.  elektrickým zařízením ochrany státní hranice. Na další statistiky se podívejte přímo do infografiky a připomeňte si tak události tohoto významného dne.

Kdo, kdy a kam emigroval po roce 68?

Zdroj: info.cz

Tipy na výlety ve Vysokých Tatrách – infografika

Ve Vysokých Tatrách si Slováci z Čechů možná dělají trošku legraci, to však neznamená, že bychom tam přestali jezdit a kochat se nádhernými výhledy, které u nás zkrátka nemáme. S dnešní infografikou se podíváme na zajímavé tipy, kam se ve Vysokých Tatrách vydat.

Na západní straně Tater určitě navštivte asi nejznámější slovenské ledovcové Štrbské pleso. Pokud pojedete v zimě, nedaleko se nachází i středisko pro lyžaře. Oblíbenými vrcholky s výhledy jsou pak Kôprovský štít a Chata pod Rysmi.

Pokud se podíváte také na východní stranu Tater, rozhodně neopomeňte Lomnický štít, Starý Smokovec, Bachledovu dolinu či Tatranskou Lomnici. A když už budete mít dost výhledů i výšlapů, můžete se podívat i do blízkého města Poprad.

Tipy na výlety ve Vysokých Tatrách.

Zdroj: kiskatravel.sk