Pobyt cizinců na území České republiky je v posledních měsících/letech žhavé téma (nejen) na politické scéně. S dnešní infografikou od info.cz se podíváme na konkrétní statistiku počtu cizinců pobývajících na území ČR k roku 2016.
V tomto roce u nás bylo evidováno necelých 500 000 cizinců, nadpoloviční většina pak na základě povolení k trvalému pobytu. Více než 200 000 lidí u nás pak bylo nahlášeno s přechodným bydlištěm. Pokud u nás narazíte na cizince, s největší pravděpodobností se bude jednat o Ukrajince, Slováky nebo Vietnamce – ti jsou u nás totiž zastoupeni nejvíce. Mezi další národnosti pak patří např. Rusové, Němci, Poláci, Bulhaři, Rumuni, Američani a Britové.
K roku 2016 bylo pouze 0,6 procent z celkového počtu cizinců azylanti – azyl byl tedy poskytnut cca 3 000 cizinců. K tomu bylo uděleno i 2 000 tzv. správních vyhoštění, tedy nedobrovolných ukončení pobytu cizinců na území ČR. Nejčastěji se jednalo o občany Ukrajiny, Moldavska, Kuvajtu, Vietnamu a Ruska.
Zdroj: Info.cz
Právě v tento den, 21. srpna, se „slaví“ 50leté výročí vstupu vojsk Varšavské smlouvy na území Československa. My se v dnešní infografice podíváme, jak to tehdy bylo s emigrací – kdo emigroval, kam nejčastěji a kolik lidí vůbec z Československa uteklo.
Od srpna 68 do konce roku 1969 opustilo Československo více než 100 000 obyvatel, dalších 150 tisíc pak v následujících 20 letech, první vlna emigrace byla tedy největší. Mezi nejznámější emigranty patří spisovatelé Milan Kundera a Josef Škvorecký, dále asi nejvýznamnější český režisér Miloš Forman, písničkář Karel Kryl či designérka Eva Jiřičná. Nejčastěji se „utíkalo“ do Rakouska, Velké Británie do USA či do Kanady.
Ne všichni pak měli takové štěstí při přechodu hranic, mezi lety 1948–1989 zahynulo nejméně 282 lidí, reálný počet však bude nejspíše vyšší – nejčastější příčina smrti pak bylo zastřelení, následováno elektrickým proudem v oplocení, tzv. elektrickým zařízením ochrany státní hranice. Na další statistiky se podívejte přímo do infografiky a připomeňte si tak události tohoto významného dne.
Zdroj: info.cz
Ve Vysokých Tatrách si Slováci z Čechů možná dělají trošku legraci, to však neznamená, že bychom tam přestali jezdit a kochat se nádhernými výhledy, které u nás zkrátka nemáme. S dnešní infografikou se podíváme na zajímavé tipy, kam se ve Vysokých Tatrách vydat.
Na západní straně Tater určitě navštivte asi nejznámější slovenské ledovcové Štrbské pleso. Pokud pojedete v zimě, nedaleko se nachází i středisko pro lyžaře. Oblíbenými vrcholky s výhledy jsou pak Kôprovský štít a Chata pod Rysmi.
Pokud se podíváte také na východní stranu Tater, rozhodně neopomeňte Lomnický štít, Starý Smokovec, Bachledovu dolinu či Tatranskou Lomnici. A když už budete mít dost výhledů i výšlapů, můžete se podívat i do blízkého města Poprad.
Zdroj: kiskatravel.sk
Prázdniny právě započaly, čas letních dovolených rovněž. Kam se chystáte vy, tradičně do dovolenkové chorvatské velmoci či snad do Itálie? Nebo volíte exotičtější země, jako jsou Bali či Mallorca? V dnešní infografice se vrátíme do roku předpokládaného konce světa a podíváme se, jak si z finančního hlediska Češi v zahraničí vedli.
Celková suma v tuzemsku těžce vydělaných a v zahraničí utracených peněz byla u Čechů v roce 2012 35,7 miliard. Z toho bylo 10 miliard vybraných z bankomatu. Před výběrem si však prověřte podmínky své banky, abyste nebyli překvapeni z vysokých poplatků. A celkový počet dovolených? 11 727 milionu. A pak že byla krize!
Nakonec pohled z druhé strany, tedy kdo zavítal k nám do českých zemí. Celkový počet turistů se vyšplhal na 7,2 milionu, průměrné denní výdaje pak činily něco málo přes 2 500 Kč. Když si to vynásobíme, dostaneme částku cca 147 miliard korun, kterou u nás turisté nechali.
Zdroj: denik.cz
Sezona letních dovolených se nezadržitelně blíží – pokud se chystáte do vzdálenějších zemí a budete cestovat letecky, určitě vám přijde vhod dnešní infografika od etravel.cz, která nám v hezky zpracované grafické podobě řekne, co si na palubu letadla vzít můžete, ale co už naopak nikoliv.
Zavazadla, která si do letadla bereme, se tradičně dělí na ta příruční a ta, která cestují do podpalubí. V příručním zavazadle máme většinou doklady, cennosti, sluchátka, drobnou kosmetiku, mobil atd. Toto vše si do tašky/kabelky můžeme vzít, co už však nelze, jsou jakékoliv zbraně, nářadí, sportovní náčiní, které by mohlo posloužit jako zbraň (hokejová hůl), slunečníky a veškeré tekutiny, jejichž obal má větší objem než 100 ml.
Obecně mají pracovníci, kteří na letišti kontrolují zavazadla právo označit za nebezpečnou jakoukoliv věc, která podle nich vzbuzuje podezření, že by mohla ohrozit bezpečnost. Samozřejmě vám také neprojdou jakékoliv toxické látky. Vše si tedy naplánujte předem, sepište si seznam nezbytností a toho, co si vezmete do příručního zavazadla. My vám přejeme příjemně strávenou dovolenou.
Zdroj: etravel.cz
