Období letních brigád se pomalu blíží ke svému konci, středoškoláci již nastoupili do škol, vysokoškoláci mají ještě dva týdny na to, aby si vydělali nějaký ten peníz navíc na následující semestry. V dnešní infografice od serveru deník.cz se podíváme na zoubek tomu, kolik si brigádníci vydělávají a o jaké práce mají zájem.
Mezi nejžádanější pozice patří práce ve výrobě, brigádníci jako nejčastější důvod uvádějí flexibilitu v plánování směn – pracovat v noci a přes den „normálně“ žít, případně ráno v klidu oběhat vše potřebné a až odpoledne pracovat je pro studenty důležitější než náročnost samotné práce. Nejméně oblíbené pozice jsou pak pokladní či pracovník v rychlém občerstvení.
Za pokladnu ani do fast foodů však studenty nevyláká ani až o 15 korun vyšší hodinový mzda – oproti například práci ve skladu –, mohou tam totiž dostat i 115 Kč za hodinu. A nejlépe jsou na tom ti, kteří dokázali včas sehnat práci v administrativě na jihu Moravy – ti dostanou až 120 Kč za hodinu. Stejné peníze můžete také získat na stavbě, to už se jedná ale o fyzicky náročnější job. A jaké zkušenosti máte vy?
Zdroj: deník.cz / Markéta Evjáková
Nejsilnější vlna veder je (snad) za námi, můžeme se tedy už s jistým nadhledem podívat na vývoj letního počasí v průběhu času. Co myslíte, jsou letošní letní dny a noci extrémní, nebo už jsme zažili horší? To zjistíme s infografikou od info.cz, která zpracovala data ČHMU.
Pokud jste si tipli druhou možnost, pak jste zvolili správně. I přes opravdu vysoké srpnové teploty totiž nebyl překonán rekord z 20. srpna 2012, kdy bylo v Dobřichovicích u Prahy naměřeno 40,4 °C. Tento rekord smazal dříve naměřenou nejvyšší teplotu 40,2 °C z Prahy roku 1983. Zajímavostí je žebříček průměrně nejteplejších let (ve významu ročních období) – na prvním místě je rok 2003 s teplotou 22,4 °C, na druhém místě rok 2015 s teplotou 22,3 °C a na třetím místě až rok 1834, kdy byla průměrná letní teplota 22,1 °C.
Na závěr se trochu zchladíme: začneme nejnižší teplotou, která byla v ČR naměřena nehledě na roční období – stalo se tak 11. února v Litvínovicích, kde bylo naměřeno −42,2 °C. V rámci letních měsíců to bylo o několik desítek stupňů méně, pořád byste však umrzli – nejnižší naměřená teplota byla −6,9 °C v Kvildě na Šumavě 20. července 1996.
Zdroj: info.cz
Právě v tento den, 21. srpna, se „slaví“ 50leté výročí vstupu vojsk Varšavské smlouvy na území Československa. My se v dnešní infografice podíváme, jak to tehdy bylo s emigrací – kdo emigroval, kam nejčastěji a kolik lidí vůbec z Československa uteklo.
Od srpna 68 do konce roku 1969 opustilo Československo více než 100 000 obyvatel, dalších 150 tisíc pak v následujících 20 letech, první vlna emigrace byla tedy největší. Mezi nejznámější emigranty patří spisovatelé Milan Kundera a Josef Škvorecký, dále asi nejvýznamnější český režisér Miloš Forman, písničkář Karel Kryl či designérka Eva Jiřičná. Nejčastěji se „utíkalo“ do Rakouska, Velké Británie do USA či do Kanady.
Ne všichni pak měli takové štěstí při přechodu hranic, mezi lety 1948–1989 zahynulo nejméně 282 lidí, reálný počet však bude nejspíše vyšší – nejčastější příčina smrti pak bylo zastřelení, následováno elektrickým proudem v oplocení, tzv. elektrickým zařízením ochrany státní hranice. Na další statistiky se podívejte přímo do infografiky a připomeňte si tak události tohoto významného dne.
Zdroj: info.cz
Datum 12. srpna je nejen dnem Perseidů (jen tak mimochodem jich je v noci možné vidět až 70 za hodinu), ale také Mezinárodním dnem mládeže. Do této kategorie spadají mladí lidé ve věku 15–26 let, jejichž podíl v populaci je přibližně 12 %, v Česku jich konkrétně žije 1 249 422. V roce 2017 došlo také ke 32 zplnoletněním, tedy k situaci, kdy u člověka mladšího 18 let dojde k nabytí plné svéprávnosti.
Český statistický úřad také zveřejnil zajímavé informace o tom, kdy mladí odcházejí od rodičů. V České republice je to průměrně ve 26,4 letech. Nejlépe je na tom Švédsko, kde mláďata vylétají z hnízda již ve 21 letech, hůře je na tom pak Malta, kdy dochází k osamostatnění se a opuštění mamahotelu až ve 32,2 letech života.
Mladí se také moc neženou do manželství, počet nevěst v roce 2017 čítal 13 419, počet ženichů byl přibližně poloviční, konkrétně 7 101. A pokud vám životní styl mladých lidí vyhovuje, přestěhujte se do Nupak – obce s nejnižším průměrným věkem obyvatel.
Zdroj: czso.cz
Bio produkty zažívají svá zlatá léta a návrat k přírodní tradici se vrací i v podobě barev na vlasy. Proč totiž své vlasy zatěžovat chemickými přípravky, když můžeme sáhnout po listech henovníku bílého a obarvit si je přírodní cestou? S dnešní od BIOnatural.sk infografikou se podíváme na 20 důvodů, proč na vlasy používat hennu.
Už jsme si řekli, že henna je přírodní barva na vlasy, sehnat ji navíc můžete v mnoha odstínech, takže se v tomto ohledu vyrovná umělým barvám na vlasy. Vlasy navíc nebarví zevnitř, ale pouze je obalí zvenčí, takže je i šetrnější ke zdraví vlasů. Má také antibakteriální účinky, plní i funkci kondicionéru, podporuje růst vlasů, vydrží vám na hlavě déle, a dokonce při koupi ušetříte.
Už tyto důvody by vás měli přimět k tomu, abyste vyrazili do obchodu a hennu si koupili. Pokud ne, zde jsou další: Henna mimo jiné omezuje tvorbu lupů, regeneruje poškozené vlasy, stará se o pH pokožky, vyživuje kořínky a dodá vlasům lesk. A pokud si zakládáte na originalitě, vězte, že můžete do henny dát prakticky cokoliv a že výsledek bude pokaždé trochu jiný, takže se vám nestane, že vaše vlasy budou vypadat úplně stejně jako vlasy kolegyně.
Zdroj: bionatural.sk
