Příroda Archív

Letní tábory versus moderní technologie – infografika

„Dnešní děti jsou doslova závisláci na telefonech. Nedají bez nich ani ránu.“ Tyto věty v různých obměnách zaznívají ze všech stran. Zaplavily mobily i tábory? A dovolí rodičové dětem, když si chtějí sbalit do kufru mobilní telefon? Na to se zaměřila společnost T-Mobile, která v průzkumu vyzpovídala 525 rodičů. Výsledky vás nejspíš překvapí.

Dvě třetiny rodičů s dítětem během letního tábora komunikovat nepotřebujíStačí jim zpráva od vedoucího akce, že je dítě v pořádku.  Podobné je to i s názorem na přístup k internetu. 60,9 % rodičů kvituje, že na letní akci budou děti zcela bez internetu. Jsou toho názoru, že si od moderních technologií potřebují odpočinout, tábor si více užijí a zapracují na samostatnosti.Zanedbatelné ovšem není ani procento rodičů se zcela opačným viděním situace. 19,6 % rodičů odpovědělo, že by nedokázalo být bez komunikace se svým dítětem skrz mobilní telefon. 3,1 % dokonce upřednostňuje i kontakt několikrát denně. 

Tábory jsou stále oblíbeným prázdninovým zážitkem. 73 % rodičů na ně své děti posílá. Nejoblíbenější jsou ovšem příměstské tábory (39 %). Hned v závěsu jsou klasické stanové tábory se 34 %. Co se ale zkracuje, je délka dobrodružství mimo domov. 78 % dětí je na táborech maximálně 2 týdny a jen 18 % stráví tímto způsobem 3–4 týdny svých prázdnin. I přes nástup moderních technologií žije tradice pohledů. 79 % dětí pošle z tábora alespoň jeden.

 

Zdroj: https://www.t-press.cz/cs/tiskove-materialy/tiskove-zpravy-t-mobile/rodice-chteji-aby-se-deti-na-taborech-ucily-samostatnosti-a-tymove-spolupraci-na-zakazu-mobilnich-telefonu-behem-taboru-se-ale-neshodnou-zjistil-pruzk.html

Mikroplasty ve vodě #neplastuj – infografika

Otázka objemu plastů v našem odpadu a jejich nedostatečná recyklace je již součástí našeho každodenního života. Největším problémem jsou tzv. jednorázové plasty, které nemají hlubší využití a jejich životní cesta velice rychle končí v lepším případě ve žlutých popelnicích, v tom horším (a bohužel častějším) zcela mimo určené nádoby na odpad. V dnešní infografice od deníku Euro se můžete přesvědčit, že nejde jen o zvířata, která se zamotají do plastového pytlíku.

  • 75 % vyrobeného plastu připadá na odpad
  • 1 769 mikročástic plastů zkonzumujeme týdně v pitné vodě
  • 10 mikročástic kontaminuje český národní mok
  • nejvíce mikročástic plastů v pitné vodě mají v Libanonu a USA

Zdroj: https://www.euro.cz/udalosti/infografika-plast-nam-chutna-1456089/galerie?id=307567

Plastový odpad v oceánech – infografika

S dnešní infografikou od výzkumného střediska Evropského parlamentu zabrouzdáme do mořských vod, které jsou momentálně zaplaveny převážně jednorázovými plasty. Ve všech mořích a oceánech je totiž utopeno více než 150 milionů tun plastů a každým rokem dalších cca 10 tun plastového odpadu přibude.

Hlavní problémy spojené s plasty nacházejícími se v mořích a oceánech se dají rozdělit do 4 oblastí: podmořský život, lidské zdraví, hospodářství a klima. Mořští živočichové totiž tyto plasty konzumují v domnění, že se jedná o potravu (případně se do plastu zamotají). Tyto ryby pak jíme my – a spolu s nimi i všechny škodlivé látky, které jsou v plastech obsaženy.

Co se týče hospodářství, znečištěné oceány mají největší dopad na rybolov a turismus – vždyť kdo by se chtěl koupat mezi stovkami sáčků a PET lahví? Vliv mají plasty také na životní prostředí: recyklace 1 milionu tun plastu by ušetřila stejně CO2 jako stáhnutí 1 milionu aut ze silnic.

Plastový odpad v oceánech ovlivňuje zdraví nás všech.

Zdroj: ekonomicky-denik.cz

Kácení a sázení stromů v ČR – infografika

Stromový porost země je základem celého ekosystému. Uvádí se, že přirozená vegetace (tedy ta, která roste samovolně) by byla v České republice tvořena z 99 % stromy, pokud by do přírody nezasahoval člověk. Toho stromy také mnohonásobně překonávají věkem, rekord drží smrk ztepilý rostoucí ve Švédsku – je mu už neuvěřitelných 9 550 let. Českému protějšku, lípě, která roste v Klokočově, je však „pouze“ přibližně 800 let. Stromy jsou ale také zdrojem surovin: v dnešní infografice od aleje.org se podíváme na to, kolik stromů se u nás kácí a kolik se jich naopak sází.

Nejlépe je na tom z tohoto hlediska za rok 2017 Středočeský kraj, v němž se vykácelo za 365 dní pouze 390 stromů, vysázeno jich bylo celkem 2 650. Dalšími kraji, ve kterých sázení převýšilo kácení, jsou Liberecký kraj, Kraj Vysočina, Jihomoravský kraj a Moravskoslezský kraj. Naopak nejhůře jsou na tom kraje Karlovarský, Pardubický, Zlínský a Plzeňský – v tom bylo vysazeno pouhých 52 stromů, avšak vykáceno 1 271, jeho poměr je tedy nejhorší ze všech krajů.

Statistiky z let 2003–2017 jsou na tom ale podstatně hůře: v průběhu těchto let v žádném kraji nedošlo k výrazné přesile sázení vůči kácení, vyvážený poměr nastal pouze ve stejných krajích, které vedou žebříček za rok 2017. Nejhůře je na tom Královehradecký kraj, v němž bylo během 15 let vykáceno více než 13 tisíc stromů, ale vysázeno pouze 1 420.

Kolik stromů se vykácí a zasadí v různých krajích ČR?

Zdroj: aleje.org

Tropické počasí v Česku – infografika

Nejsilnější vlna veder je (snad) za námi, můžeme se tedy už s jistým nadhledem podívat na vývoj letního počasí v průběhu času. Co myslíte, jsou letošní letní dny a noci extrémní, nebo už jsme zažili horší? To zjistíme s infografikou od info.cz, která zpracovala data ČHMU.

Pokud jste si tipli druhou možnost, pak jste zvolili správně. I přes opravdu vysoké srpnové teploty totiž nebyl překonán rekord z 20. srpna 2012, kdy bylo v Dobřichovicích u Prahy naměřeno 40,4 °C. Tento rekord smazal dříve naměřenou nejvyšší teplotu 40,2 °C z Prahy roku 1983.  Zajímavostí je žebříček průměrně nejteplejších let (ve významu ročních období) – na prvním místě je rok 2003 s teplotou 22,4 °C, na druhém místě rok 2015 s teplotou 22,3 °C a na třetím místě až rok 1834, kdy byla průměrná letní teplota 22,1 °C.

Na závěr se trochu zchladíme: začneme nejnižší teplotou, která byla v ČR naměřena nehledě na roční období – stalo se tak 11. února v Litvínovicích, kde bylo naměřeno −42,2 °C. V rámci letních měsíců to bylo o několik desítek stupňů méně, pořád byste však umrzli – nejnižší naměřená teplota byla −6,9 °C v Kvildě na Šumavě 20. července 1996.

Jak se vyvíjelo letní počasí v České republice?

Zdroj: info.cz