Příroda Archív

Plastový odpad v oceánech – infografika

S dnešní infografikou od výzkumného střediska Evropského parlamentu zabrouzdáme do mořských vod, které jsou momentálně zaplaveny převážně jednorázovými plasty. Ve všech mořích a oceánech je totiž utopeno více než 150 milionů tun plastů a každým rokem dalších cca 10 tun plastového odpadu přibude.

Hlavní problémy spojené s plasty nacházejícími se v mořích a oceánech se dají rozdělit do 4 oblastí: podmořský život, lidské zdraví, hospodářství a klima. Mořští živočichové totiž tyto plasty konzumují v domnění, že se jedná o potravu (případně se do plastu zamotají). Tyto ryby pak jíme my – a spolu s nimi i všechny škodlivé látky, které jsou v plastech obsaženy.

Co se týče hospodářství, znečištěné oceány mají největší dopad na rybolov a turismus – vždyť kdo by se chtěl koupat mezi stovkami sáčků a PET lahví? Vliv mají plasty také na životní prostředí: recyklace 1 milionu tun plastu by ušetřila stejně CO2 jako stáhnutí 1 milionu aut ze silnic.

Plastový odpad v oceánech ovlivňuje zdraví nás všech.

Zdroj: ekonomicky-denik.cz

Kácení a sázení stromů v ČR – infografika

Stromový porost země je základem celého ekosystému. Uvádí se, že přirozená vegetace (tedy ta, která roste samovolně) by byla v České republice tvořena z 99 % stromy, pokud by do přírody nezasahoval člověk. Toho stromy také mnohonásobně překonávají věkem, rekord drží smrk ztepilý rostoucí ve Švédsku – je mu už neuvěřitelných 9 550 let. Českému protějšku, lípě, která roste v Klokočově, je však „pouze“ přibližně 800 let. Stromy jsou ale také zdrojem surovin: v dnešní infografice od aleje.org se podíváme na to, kolik stromů se u nás kácí a kolik se jich naopak sází.

Nejlépe je na tom z tohoto hlediska za rok 2017 Středočeský kraj, v němž se vykácelo za 365 dní pouze 390 stromů, vysázeno jich bylo celkem 2 650. Dalšími kraji, ve kterých sázení převýšilo kácení, jsou Liberecký kraj, Kraj Vysočina, Jihomoravský kraj a Moravskoslezský kraj. Naopak nejhůře jsou na tom kraje Karlovarský, Pardubický, Zlínský a Plzeňský – v tom bylo vysazeno pouhých 52 stromů, avšak vykáceno 1 271, jeho poměr je tedy nejhorší ze všech krajů.

Statistiky z let 2003–2017 jsou na tom ale podstatně hůře: v průběhu těchto let v žádném kraji nedošlo k výrazné přesile sázení vůči kácení, vyvážený poměr nastal pouze ve stejných krajích, které vedou žebříček za rok 2017. Nejhůře je na tom Královehradecký kraj, v němž bylo během 15 let vykáceno více než 13 tisíc stromů, ale vysázeno pouze 1 420.

Kolik stromů se vykácí a zasadí v různých krajích ČR?

Zdroj: aleje.org

Tropické počasí v Česku – infografika

Nejsilnější vlna veder je (snad) za námi, můžeme se tedy už s jistým nadhledem podívat na vývoj letního počasí v průběhu času. Co myslíte, jsou letošní letní dny a noci extrémní, nebo už jsme zažili horší? To zjistíme s infografikou od info.cz, která zpracovala data ČHMU.

Pokud jste si tipli druhou možnost, pak jste zvolili správně. I přes opravdu vysoké srpnové teploty totiž nebyl překonán rekord z 20. srpna 2012, kdy bylo v Dobřichovicích u Prahy naměřeno 40,4 °C. Tento rekord smazal dříve naměřenou nejvyšší teplotu 40,2 °C z Prahy roku 1983.  Zajímavostí je žebříček průměrně nejteplejších let (ve významu ročních období) – na prvním místě je rok 2003 s teplotou 22,4 °C, na druhém místě rok 2015 s teplotou 22,3 °C a na třetím místě až rok 1834, kdy byla průměrná letní teplota 22,1 °C.

Na závěr se trochu zchladíme: začneme nejnižší teplotou, která byla v ČR naměřena nehledě na roční období – stalo se tak 11. února v Litvínovicích, kde bylo naměřeno −42,2 °C. V rámci letních měsíců to bylo o několik desítek stupňů méně, pořád byste však umrzli – nejnižší naměřená teplota byla −6,9 °C v Kvildě na Šumavě 20. července 1996.

Jak se vyvíjelo letní počasí v České republice?

Zdroj: info.cz

Brno trpí suchem – infografika

Několik přeháněk v poslední době nestačilo k tomu, aby nás přestalo trápit extrémní sucho. Ministerstvo životního prostředí však přišlo s plánem, jak takový případný déšť využít na maximum – přispěje lidem dotacemi na speciální systémy, které dešťovou vodu zadrží; tu pak lze využít na zalévání rostlin.

Dotační program Dešťovka využilo v první výzvě již 2 279 žadatelů, jimž bylo rozděleno více než 100 milionů korun. Dotace, o které můžete stále žádat, se dělí do čtyř kategorií: na zalévání zahrady můžete dostat až 20 000 korun, na zalévání zahrady a ekologické splachování až 30 000 Kč.

Poslední dvě kategorie se týkají využití přečištěné odpadní vody (tedy k přeměně děšťovky na vodu pitnou): bez srážkové vody můžete dostat až 45 000 Kč, se srážkovou vodou pak až 60 000 Kč. Tak snad brzy zaprší, pomůže to obcím i zemědělcům.

Brno sužuje sucho, zachrání ho dotace na dešťovku?

Zdroj: munimedia.cz
Infografika: Michael Bouška

Zajímavosti o zahradách – infografika

Jaro je právě v plném proudu a s ním i sezóna zahrádkářů. V dnešní infografice se se společností Mountfield podíváme na historii sekaček na trávu i na několik dalších zajímavostí z této oblasti. Vše začalo ve starověkém Egyptě s prvními okrasnými zahradami 3 500 let př. n. l. S tím souvisí i vznik prvních kos, které byly zprvu krátké, s nástupem středověku se však začaly používat kosy dlouhé – takové, které známe i dnes.

V roce 1830 byla sestavena první sekačka Edwinem Buddingem, nicméně takovéto sekání trávy bylo stále považováno za podivínství. První benzinová sekačka pak spatřila světlo světa roku 1902 v Anglii. A jak jsme na tom se zahradami u nás? V porovnání s evropskými zeměmi velice dobře, průměrná výměra zahrady dosahuje v České republice 910 metrů čtverečních – např. v Anglii je to pouhých 23 metrů čtverečních.

Zajímají vás 3 největší chyby, kterých se při sekání trávníků dopouštíte? Naleznete je ve spodní části infografiky. My si řekneme na závěr několik zajímavostí: věděli jste například, že 30minutové zahradničení snižuje riziko impotence až o polovinu? A to není jediný zdravotní benefit – při sekání průměrné rozlehlé zahrady ujdete ročně 25 kilometrů, nemluvě o pobytu na čerstvém vzduchu, který je prospěšný pro všechny.

Jak se vyvíjely sekačky v průběhu věku?

Zdroj: mountfield.cz