Příroda Archív

Kácení a sázení stromů v ČR – infografika

Stromový porost země je základem celého ekosystému. Uvádí se, že přirozená vegetace (tedy ta, která roste samovolně) by byla v České republice tvořena z 99 % stromy, pokud by do přírody nezasahoval člověk. Toho stromy také mnohonásobně překonávají věkem, rekord drží smrk ztepilý rostoucí ve Švédsku – je mu už neuvěřitelných 9 550 let. Českému protějšku, lípě, která roste v Klokočově, je však „pouze“ přibližně 800 let. Stromy jsou ale také zdrojem surovin: v dnešní infografice od aleje.org se podíváme na to, kolik stromů se u nás kácí a kolik se jich naopak sází.

Nejlépe je na tom z tohoto hlediska za rok 2017 Středočeský kraj, v němž se vykácelo za 365 dní pouze 390 stromů, vysázeno jich bylo celkem 2 650. Dalšími kraji, ve kterých sázení převýšilo kácení, jsou Liberecký kraj, Kraj Vysočina, Jihomoravský kraj a Moravskoslezský kraj. Naopak nejhůře jsou na tom kraje Karlovarský, Pardubický, Zlínský a Plzeňský – v tom bylo vysazeno pouhých 52 stromů, avšak vykáceno 1 271, jeho poměr je tedy nejhorší ze všech krajů.

Statistiky z let 2003–2017 jsou na tom ale podstatně hůře: v průběhu těchto let v žádném kraji nedošlo k výrazné přesile sázení vůči kácení, vyvážený poměr nastal pouze ve stejných krajích, které vedou žebříček za rok 2017. Nejhůře je na tom Královehradecký kraj, v němž bylo během 15 let vykáceno více než 13 tisíc stromů, ale vysázeno pouze 1 420.

Kolik stromů se vykácí a zasadí v různých krajích ČR?

Zdroj: aleje.org

Tropické počasí v Česku – infografika

Nejsilnější vlna veder je (snad) za námi, můžeme se tedy už s jistým nadhledem podívat na vývoj letního počasí v průběhu času. Co myslíte, jsou letošní letní dny a noci extrémní, nebo už jsme zažili horší? To zjistíme s infografikou od info.cz, která zpracovala data ČHMU.

Pokud jste si tipli druhou možnost, pak jste zvolili správně. I přes opravdu vysoké srpnové teploty totiž nebyl překonán rekord z 20. srpna 2012, kdy bylo v Dobřichovicích u Prahy naměřeno 40,4 °C. Tento rekord smazal dříve naměřenou nejvyšší teplotu 40,2 °C z Prahy roku 1983.  Zajímavostí je žebříček průměrně nejteplejších let (ve významu ročních období) – na prvním místě je rok 2003 s teplotou 22,4 °C, na druhém místě rok 2015 s teplotou 22,3 °C a na třetím místě až rok 1834, kdy byla průměrná letní teplota 22,1 °C.

Na závěr se trochu zchladíme: začneme nejnižší teplotou, která byla v ČR naměřena nehledě na roční období – stalo se tak 11. února v Litvínovicích, kde bylo naměřeno −42,2 °C. V rámci letních měsíců to bylo o několik desítek stupňů méně, pořád byste však umrzli – nejnižší naměřená teplota byla −6,9 °C v Kvildě na Šumavě 20. července 1996.

Jak se vyvíjelo letní počasí v České republice?

Zdroj: info.cz

Brno trpí suchem – infografika

Několik přeháněk v poslední době nestačilo k tomu, aby nás přestalo trápit extrémní sucho. Ministerstvo životního prostředí však přišlo s plánem, jak takový případný déšť využít na maximum – přispěje lidem dotacemi na speciální systémy, které dešťovou vodu zadrží; tu pak lze využít na zalévání rostlin.

Dotační program Dešťovka využilo v první výzvě již 2 279 žadatelů, jimž bylo rozděleno více než 100 milionů korun. Dotace, o které můžete stále žádat, se dělí do čtyř kategorií: na zalévání zahrady můžete dostat až 20 000 korun, na zalévání zahrady a ekologické splachování až 30 000 Kč.

Poslední dvě kategorie se týkají využití přečištěné odpadní vody (tedy k přeměně děšťovky na vodu pitnou): bez srážkové vody můžete dostat až 45 000 Kč, se srážkovou vodou pak až 60 000 Kč. Tak snad brzy zaprší, pomůže to obcím i zemědělcům.

Brno sužuje sucho, zachrání ho dotace na dešťovku?

Zdroj: munimedia.cz
Infografika: Michael Bouška

Zajímavosti o zahradách – infografika

Jaro je právě v plném proudu a s ním i sezóna zahrádkářů. V dnešní infografice se se společností Mountfield podíváme na historii sekaček na trávu i na několik dalších zajímavostí z této oblasti. Vše začalo ve starověkém Egyptě s prvními okrasnými zahradami 3 500 let př. n. l. S tím souvisí i vznik prvních kos, které byly zprvu krátké, s nástupem středověku se však začaly používat kosy dlouhé – takové, které známe i dnes.

V roce 1830 byla sestavena první sekačka Edwinem Buddingem, nicméně takovéto sekání trávy bylo stále považováno za podivínství. První benzinová sekačka pak spatřila světlo světa roku 1902 v Anglii. A jak jsme na tom se zahradami u nás? V porovnání s evropskými zeměmi velice dobře, průměrná výměra zahrady dosahuje v České republice 910 metrů čtverečních – např. v Anglii je to pouhých 23 metrů čtverečních.

Zajímají vás 3 největší chyby, kterých se při sekání trávníků dopouštíte? Naleznete je ve spodní části infografiky. My si řekneme na závěr několik zajímavostí: věděli jste například, že 30minutové zahradničení snižuje riziko impotence až o polovinu? A to není jediný zdravotní benefit – při sekání průměrné rozlehlé zahrady ujdete ročně 25 kilometrů, nemluvě o pobytu na čerstvém vzduchu, který je prospěšný pro všechny.

Jak se vyvíjely sekačky v průběhu věku?

Zdroj: mountfield.cz

Jak správně recyklovat – infografika

Také si občas lámete hlavu s tím, co do kterého koše na recyklovaný odpad vyhodit, případně co tam hodit nemůžete? Pokud recyklujete, tak jste se s tímto problém už jistě setkali: v dnešní infografice si ukážeme, jak recyklovat správně, abyste co nejvíce pomohli životnímu prostředí.

Do modrého koše na papír tak určitě neházejte jakkoliv znečištěný papír, plínky či alobal. Do zeleného kontejneru, kam se hází sklo, zase nepatří keramika, porcelán, monitory a opět sklo znečištěné. Do plastů pak nedávejte výrobky z PVC, plasty s obsahem kovu, polystyrén nebo molitan. A co nedávat do červených a šedivých kontejnerů? Podívejte se do infografiky.

A k čemu to vše je? Pokud budeme správně recyklovat, mohou se z již vyhozených věcí vyrobit věci nové – například z papíru je to puzzle, ze skla různé dekorační vázy, z plastů se může vyrobit nový koberec a bioodpad zase pomůže jako zdroj živin pro rostliny. Tak si na to vzpomeňte, až budete mít tendenci hodit „petku“ a konzervu do jednoho koše.

Co nepatří do recyklačních kontejnerů?

Zdroj: gaudeo.sk