Práce z domova, moderně řečeno home office, je snem většiny z nás. Jenže když se nám naskytne příležitost a začneme ťukat od počítače z našich oblíbených gaučů a křesílek, zjistíme, že to není zase tak růžové, jak jsme si malovali. Takový malý testík, jestli se pro vás home office hodí, nebo ne, připravili v agentuře eVisions.cz – schválně, do které kategorie se zařadíte?
Největší strašákem práce z tepla domova je riziko prokrastinace. Mnoho lidí totiž natolik neovládá své měkké dovednosti a nedokážou se přinutit udělat zdlouhavý report / vytvořit tabulku apod., zkrátka to, co je zrovna potřeba. Místo toho raději poscrollují na sociálních sítích, ale protože jim notebook začne až nepříjemně připomínat práci, uvědomí si, že by bylo potřeba vysát, umýt nádobí… i tyto činnosti se jim zdají lepší než zápasit s Excelem.
V kanceláři se vám toto samozřejmě nestane, se šéfem za zády není tolik jednoduché jen tak trajdat na Facebooku a výběr dalších činností je také minimální. Jsme asi zkrátka zvyklí, že v práci se pracuje – a toto pravidlo je právě při home officu narušeno. Nemluvě o tom, že v očích rodiny a přátel budete povaleči, co se celé dny jen flákají doma. 🙂
Zdroj: eVisions.cz
Jsou knihy i v roce 2018 populární, nebo už patří do starého železa, jak se obecně od počátku nového tisíciletí tvrdí, a čtou je pouze největší nadšenci? Národní knihovna ČR a Ústav pro českou literaturu AV ČR ve spolupráci s výzkumnou agenturou Nielsen Admosphere provedly statistický průzkum, takže se dnes podíváme na to, jak je to ve skutečnosti.
Průzkum se týkal obyvatel České republiky starších 15 let – 78 % dotázaných přečte alespoň 1 knihu za rok, 44 % si alespoň 1 knihu ročně koupí a 28 % z nich navštíví alespoň jednou za 12 měsíců veřejnou knihovnu. To v plně digitálním světě není vůbec špatný výsledek. Průměrný Čech pak přečte 12,5 knihy ročně, koupí 2,6 knihy, denně čte 31 minut a v knihovně se mu vyjímá 253 svazků.
Pokud celou situaci porovnáme se stavem v roce 2007, kdy se uskutečnil podobný průzkum, ve čtenářství nedošlo k žádné výrazné změně – počet těch, kteří čtou knihy se snížil pouze o 5 %. Hůře už je na tom prodej knih, zatímco v roce 2007 71 % dotázaných odpovědělo, že si alespoň jednou za rok koupí knihu, letos je to pouhých 44 %. Návštěvnost veřejných knihoven pak klesla ze 40 % na 28 %.
Zdroj: avcr.cz
Pobyt cizinců na území České republiky je v posledních měsících/letech žhavé téma (nejen) na politické scéně. S dnešní infografikou od info.cz se podíváme na konkrétní statistiku počtu cizinců pobývajících na území ČR k roku 2016.
V tomto roce u nás bylo evidováno necelých 500 000 cizinců, nadpoloviční většina pak na základě povolení k trvalému pobytu. Více než 200 000 lidí u nás pak bylo nahlášeno s přechodným bydlištěm. Pokud u nás narazíte na cizince, s největší pravděpodobností se bude jednat o Ukrajince, Slováky nebo Vietnamce – ti jsou u nás totiž zastoupeni nejvíce. Mezi další národnosti pak patří např. Rusové, Němci, Poláci, Bulhaři, Rumuni, Američani a Britové.
K roku 2016 bylo pouze 0,6 procent z celkového počtu cizinců azylanti – azyl byl tedy poskytnut cca 3 000 cizinců. K tomu bylo uděleno i 2 000 tzv. správních vyhoštění, tedy nedobrovolných ukončení pobytu cizinců na území ČR. Nejčastěji se jednalo o občany Ukrajiny, Moldavska, Kuvajtu, Vietnamu a Ruska.
Zdroj: Info.cz
Pylové období alergií je díkybohu již skoro za námi, avšak ti, kteří trpí jinými druhy alergií, takové štěstí nemají a musí se s tímto neblahým problémem potýkat po celý rok. Tradiční úterní infografika, kterou zpracoval deník.cz za využití dat ČSAKI, VZP a ÚZIS, nám poví, jak jsou na tom Češi statisticky právě s různými druhy alergií.
V současné době trpí některou z alergií 33 % obyvatel České republiky. A prognóza do budoucna také není příliš růžová – do roku 2025 se počet alergiků zvýší na jednu polovinu. A toto číslo bude stále růst, neboť 60 % lidí má genetické předpoklady pro rozvoj alergických onemocnění.
Mezi nejčastější alergeny patří pyly trav, které alergiky ohrožují od května až do září, roztoči, kteří s námi žijí v domech a bytech, a pyly břízy – ta kvete přibližně od března do května. Pouze jedna třetina alergiků se však s alergiemi léčí, tzn. že na ně bere nějaké prášky. Alergickou rýmou pak trpí většina postižených alergiemi. Další zajímavé údaje najdete v infografice.
Zdroj: deník.cz
Stromový porost země je základem celého ekosystému. Uvádí se, že přirozená vegetace (tedy ta, která roste samovolně) by byla v České republice tvořena z 99 % stromy, pokud by do přírody nezasahoval člověk. Toho stromy také mnohonásobně překonávají věkem, rekord drží smrk ztepilý rostoucí ve Švédsku – je mu už neuvěřitelných 9 550 let. Českému protějšku, lípě, která roste v Klokočově, je však „pouze“ přibližně 800 let. Stromy jsou ale také zdrojem surovin: v dnešní infografice od aleje.org se podíváme na to, kolik stromů se u nás kácí a kolik se jich naopak sází.
Nejlépe je na tom z tohoto hlediska za rok 2017 Středočeský kraj, v němž se vykácelo za 365 dní pouze 390 stromů, vysázeno jich bylo celkem 2 650. Dalšími kraji, ve kterých sázení převýšilo kácení, jsou Liberecký kraj, Kraj Vysočina, Jihomoravský kraj a Moravskoslezský kraj. Naopak nejhůře jsou na tom kraje Karlovarský, Pardubický, Zlínský a Plzeňský – v tom bylo vysazeno pouhých 52 stromů, avšak vykáceno 1 271, jeho poměr je tedy nejhorší ze všech krajů.
Statistiky z let 2003–2017 jsou na tom ale podstatně hůře: v průběhu těchto let v žádném kraji nedošlo k výrazné přesile sázení vůči kácení, vyvážený poměr nastal pouze ve stejných krajích, které vedou žebříček za rok 2017. Nejhůře je na tom Královehradecký kraj, v němž bylo během 15 let vykáceno více než 13 tisíc stromů, ale vysázeno pouze 1 420.
Zdroj: aleje.org
