Věda Archív

Průzkum: Jaké látky na roušky jsou při pandemii nejúčinnější?

Ústav chemických procesů v minulém týdnu zkoumal účinnost jednotlivých materiálů, z nichž švadlenky po celé České republice šijí roušky. Který materiál nejlépe ochrání proti koronaviru a jaké částice je schopný zadržet? Napoví vám následující infografika.

Z měření odborníků vyšla nejlépe šála s 80 % bavlny a 20 % vlny. Je ale nutné podotknout, že v současné situaci se vyplatí prakticky jakákoli rouška, která zakryje nos a ústa. Na krátkou vzdálenost, při níž spolu lidé komunikují, jsou kapénky ještě dostatečně velké na to, aby je i rouška ze 100% bavlny zachytila.

Jak zachycují koronavir jednotlivé materiály
Jak zachycují koronavir jednotlivé materiály

Zdroj: ihned.cz

Pokusy na zvířatech si loni vzaly více než 230 tisíc němých tváří

Za posledních 10 let bylo v České republice použito k pokusům 2 293 330 zvířat. Z infografiky je možné vyčíst, že téměř 33 % z nich si odneslo těžké následky a zhruba 10 % zvířat dokonce zemřelo.

Jen za loňský rok bylo v Česku použito k testování 231 850 zvířat. Byly mezi nimi nejčastěji ryby (80 570), myši (80 065), potkani (20 885) a kur (20 490). Není ale výjimkou testování na ovcích, kočkách, psech, koních nebo oslech.

Podle vědeckých výzkumů je přitom možné k pokusům používat i jiné metody testování. Ministerstvo zemědělství proto připravilo novelu, která použití pokusných zvířat omezí. Pokaždé, když bude mít výzkumník možnost použít jinou metodu testování, dá jí přednost.

Zdroj: denik.cz

Může člověk za změnu klimatu? Infografika

Greta Thunbergová včera vyčinila účastníkům summitu OSN, my se dnes v infografice od euro.cz podíváme na to, co si o změnách klimatu myslí obyvatelé světových velmocí.

Z průzkumu vyplynulo, že více než polovina obyvatel Velké Británie, Španělska a Indie si myslí, že za změny klimatu může převážně člověk. Částečně s tímto tvrzením souhlasí také téměř polovina Norska, Číny a Austrálie.

Naopak nejvíce pochybovačů se vyskytuje ve Spojených státech, téměř 10 procent obyvatel se domnívá, že člověk na na klima nemá žádný vliv. Rovněž je zde největší zastoupení názoru, že žádné změny klimatu neexistují.

Může za změnu klimatu člověk?

Zdroj: euro.cz

Co vám udělá elektrický proud? Infografika

Že si nedokážete představit život bez internetu, mobilního telefonu a dalších moderních vynálezů? V tom případě si nedokážete představit život ani bez elektřiny. Ta nám nejen podstatně usnadňuje život, ale může jej také lehce brát. Jak se vyvíjela bezpečnost práce s elektrickou energií?

  • První zásuvka byla představena v Anglii v roce 1883.
  • Edison, který propagoval zavedení stejnosměrného proudu, byl proti nebezpečnému střídavému proudu, který zase zastával Tesla a který dnes využíváme.
  • Jako první „zkoušečky“ elektřiny se používaly… prsty.

A co může elektrický proud napáchat na živém organismu? Zásah vám způsobí svalové křeče, může zastavit srdeční činnost, depolarizuje neurony v mozku, což vede ke ztrátě vědomí. Dále má na svědomí také popáleniny 3. stupně, to převážně vysokofrekvenční proud. Ten stejnosměrný, za který loboval Edison, zase při delším působení rozkládá tkáň i krev. Na typy úrazů i jak se proti nim bránit se podívejte do infografiky od Legrand.

 

Bezpečnost při práci s elektrickým proudem.

Zdroj: legrand.sk

Lidské smysly – infografika

Bez nich bychom byli pouze prázdné schránky bez jakýchkoli vjemů okolního světa. Spolu s infografikou od fortmedica.cz dnes bude řeč o lidských smyslech.

  • Zrak – lidské oko dokáže rozlišit až 10 milionů barevných odstínů. Proč jich ale mobilní displeje mají téměř 17 milionů?
  • Sluch – člověk dokáže slyšet zvuky o frekvenci 20 až 20 000 Hz. Toto rozpětí se spolu s věkem zmenšuje. Pozor na poslech se sluchátky, uškodí vám nejen hluk, ale také bakterie.
  • Čich – donedávna se tvrdilo, že člověk rozezná tisíce vůní a pachů. Vědci pak přišli s tím, že to je víc, dokonce až nekonečno.
  • Chuť – věděli jste, že otisk jazyka je stejně unikátní jako otisk prstu? Jen ho za sebou všude nezanecháváme.
  • Hmat – největší lidský orgán, kůže, má na sobě až 4 miliony receptorů. Nejcitlivější místo je ale paradoxně na špičce jazyka.

Zajímavosti o lidských smyslech.

Zdroj: fortmedica.cz