Věda Archív

Co vám udělá elektrický proud? Infografika

Že si nedokážete představit život bez internetu, mobilního telefonu a dalších moderních vynálezů? V tom případě si nedokážete představit život ani bez elektřiny. Ta nám nejen podstatně usnadňuje život, ale může jej také lehce brát. Jak se vyvíjela bezpečnost práce s elektrickou energií?

  • První zásuvka byla představena v Anglii v roce 1883.
  • Edison, který propagoval zavedení stejnosměrného proudu, byl proti nebezpečnému střídavému proudu, který zase zastával Tesla a který dnes využíváme.
  • Jako první „zkoušečky“ elektřiny se používaly… prsty.

A co může elektrický proud napáchat na živém organismu? Zásah vám způsobí svalové křeče, může zastavit srdeční činnost, depolarizuje neurony v mozku, což vede ke ztrátě vědomí. Dále má na svědomí také popáleniny 3. stupně, to převážně vysokofrekvenční proud. Ten stejnosměrný, za který loboval Edison, zase při delším působení rozkládá tkáň i krev. Na typy úrazů i jak se proti nim bránit se podívejte do infografiky od Legrand.

 

Bezpečnost při práci s elektrickým proudem.

Zdroj: legrand.sk

Lidské smysly – infografika

Bez nich bychom byli pouze prázdné schránky bez jakýchkoli vjemů okolního světa. Spolu s infografikou od fortmedica.cz dnes bude řeč o lidských smyslech.

  • Zrak – lidské oko dokáže rozlišit až 10 milionů barevných odstínů. Proč jich ale mobilní displeje mají téměř 17 milionů?
  • Sluch – člověk dokáže slyšet zvuky o frekvenci 20 až 20 000 Hz. Toto rozpětí se spolu s věkem zmenšuje. Pozor na poslech se sluchátky, uškodí vám nejen hluk, ale také bakterie.
  • Čich – donedávna se tvrdilo, že člověk rozezná tisíce vůní a pachů. Vědci pak přišli s tím, že to je víc, dokonce až nekonečno.
  • Chuť – věděli jste, že otisk jazyka je stejně unikátní jako otisk prstu? Jen ho za sebou všude nezanecháváme.
  • Hmat – největší lidský orgán, kůže, má na sobě až 4 miliony receptorů. Nejcitlivější místo je ale paradoxně na špičce jazyka.

Zajímavosti o lidských smyslech.

Zdroj: fortmedica.cz

Odežeňte zlé sny pomocí lapače snů – infografika

Chcete zlepšit kvalitu svého spánku? Zkuste si sestavit či koupit lapač snů, známý především z indiánských legend. V dnešní infografice se podíváme na to, z čeho se lapače snů skládají, jakou roli v nich hraje barevná symbolika a nakonec, co se vlastně děje, když spíme.

Každý lapač snů se skládá z:

  • kruhu – jeho úkol je chránit kamínek (vaše já),
  • kamínku – představuje vás jako toho, kolem nějž se točí svět (kruh),
  • peříček – odráží negativní energii,
  • pavučiny – zachycují noční můry.

Zdají se vám během spánku věci, které vůbec nedávají smysl? Není to nic neobvyklého, většina lidí to tak má. Skoro všichni také máme barevné sny, které se navíc často opakují. Co už není tak časté, je mluvení ze spaní, snění o událostech uplynulého dne a noční můry. Na to, co znamenají různé barvy peříček, která jsou připevněna k lapačům snů, se podívejte do infografiky.

K čemu slouží lapače snů.

Zdroj: poznani-magazin.cz

Čtenáři v Česku – čteme v roce 2018? Infografika

Jsou knihy i v roce 2018 populární, nebo už patří do starého železa, jak se obecně od počátku nového tisíciletí tvrdí, a čtou je pouze největší nadšenci?  Národní knihovna ČR a Ústav pro českou literaturu AV ČR ve spolupráci s výzkumnou agenturou Nielsen Admosphere provedly statistický průzkum, takže se dnes podíváme na to, jak je to ve skutečnosti.

Průzkum se týkal obyvatel České republiky starších 15 let – 78 % dotázaných přečte alespoň 1 knihu za rok, 44 % si alespoň 1 knihu ročně koupí a 28 % z nich navštíví alespoň jednou za 12 měsíců veřejnou knihovnu. To v plně digitálním světě není vůbec špatný výsledek. Průměrný Čech pak přečte 12,5 knihy ročně, koupí 2,6 knihy, denně čte 31 minut a v knihovně se mu vyjímá 253 svazků.

Pokud celou situaci porovnáme se stavem v roce 2007, kdy se uskutečnil podobný průzkum, ve čtenářství nedošlo k žádné výrazné změně – počet těch, kteří čtou knihy se snížil pouze o 5 %. Hůře už je na tom prodej knih, zatímco v roce 2007 71 % dotázaných odpovědělo, že si alespoň jednou za rok koupí knihu, letos je to pouhých 44 %. Návštěvnost veřejných knihoven pak klesla ze 40 % na 28 %.

Jsou Češi dobří čtenáři?

Zdroj: avcr.cz

Centrální stupeň rakety – infografika

Dnes nás nečeká žádné lehké téma, u nějž si dáte nohy na stůl, kávičku a navíc se pobavíte, nýbrž téma věděcké v té nejčistší podobě: raketová věda! Podíváme se totiž společně s webem kosmonautix.cz na zoubek plánované raketě SLS, za kterou stojí NASA a jejíž první naplánovaný let by se měl uskutečnit příští rok. Raketa SLS bude sloužit k cestě na Měsíc (bohužel bez přistání), v budoucnu pak (snad) k cestě na Mars.

Centrální stupeň (to, co vidíte na obrázku nahoře uprostřed) této rakety je 64,6 metru vysoký a 8,4 metru dlouhý v průměru. I s palivem pak váží celý 1 milion kilogramů. I přesto dokáže dosáhnout doslova astronomické rychlosti – vyjádřeno tzv. Machovým číslem se jedná o 23, což je přibližně 27 000 km/h, tedy více než 7500 m/s, a to za 8 minut a 30 sekund.

Centrální stupeň rakety SLS se skládá z pěti sekcí: jedná se o motorovou část, která dodává palivo, dále vodíková nádrž, která dokáže pojmout 2 miliony litrů kapalného vodíku s teplotou −252 °C, intertank, v němž se nachází veškerá důležitá elektronika, poté kyslíková nádrž, ve které se nachází 741 tisíc litrů tekutého kyslíku s teplotou −183 °C, a nakonec přední lem, kde se nachází centrální mozek rakety. Tak snad se to NASA příští rok podaří a raketa se dostane do nekonečna a ještě dál.

Jak vypadá páteř nové rakety?

Zdroj: kosmonautix.cz a nasa.gov