Už od roku 1997 probíhá v České republice elektronické měření televizní sledovanosti. To provádějí tzv. peoplemetry. A za těch 23 let zjistily spoustu zajímavých informací. Ty nejaktuálnější nám v přehledné grafice shrnul portál Mediaguru.cz.
Skoro se tomu nechce věřit, ale lidé stráví sledováním televize, procházením internetu, poslechem rádia a čtením tisku neuvěřitelných 6 hodin a 54 minut denně. Suverénně přitom vítězí televize, které průměrný jedinec věnuje hned 43 % z této doby.
V dubnu 2020 byla zaznamenána rekordní doba sledování televize. Byly to 4 hodiny a 38 minut denně. Tento údaj byl způsobený především pandemií koronaviru, která nás všechny uvěznila v našich domovech.
Nicméně ani v roce 2019 nebyla denní sledovanost zanedbatelná. U televizí jsme strávili v průměru 3 hodiny a 42 minut. A na co jsme se nejčastěji dívali? Byly to seriály MOST!, Policie Modrava a Černé vdovy.
Že si nedokážete představit život bez internetu, mobilního telefonu a dalších moderních vynálezů? V tom případě si nedokážete představit život ani bez elektřiny. Ta nám nejen podstatně usnadňuje život, ale může jej také lehce brát. Jak se vyvíjela bezpečnost práce s elektrickou energií?
První zásuvka byla představena v Anglii v roce 1883.
Edison, který propagoval zavedení stejnosměrného proudu, byl proti nebezpečnému střídavému proudu, který zase zastával Tesla a který dnes využíváme.
Jako první „zkoušečky“ elektřiny se používaly… prsty.
A co může elektrický proud napáchat na živém organismu? Zásah vám způsobí svalové křeče, může zastavit srdeční činnost, depolarizuje neurony v mozku, což vede ke ztrátě vědomí. Dále má na svědomí také popáleniny 3. stupně, to převážně vysokofrekvenční proud. Ten stejnosměrný, za který loboval Edison, zase při delším působení rozkládá tkáň i krev. Na typy úrazů i jak se proti nim bránit se podívejte do infografiky od Legrand.
Pokud je vaším snem jednou mít krásný domek s rozkvetlou zahradou, možná vás bude zajímat dnešní infografika. Podíváme se v ní totiž na zoubek krovům. Ty tvoří nosnou část střech a vyrábí se jak ze dřeva listnáčů, tak jehličnanů.
V současnosti jsou krovy realizovány dvěma způsoby: jde buď o tradiční krov, který je vhodný pro obytné domy, ale spotřebuje více dřeva než jeho protivník vazníkový krov. Ten se s přehledem postaví za jediný den, vyžaduje méně dřeva, ale na druhou stranu nejsou jeho prostory obyvatelné.
Pokud vás problematika krovů zajímá více, další informace naleznete na stránkách autora infografiky.
„Dnešní děti jsou doslova závisláci na telefonech. Nedají bez nich ani ránu.“ Tyto věty v různých obměnách zaznívají ze všech stran. Zaplavily mobily i tábory? A dovolí rodičové dětem, když si chtějí sbalit do kufru mobilní telefon? Na to se zaměřila společnost T-Mobile, která v průzkumu vyzpovídala 525 rodičů. Výsledky vás nejspíš překvapí.
Dvě třetiny rodičů s dítětem během letního tábora komunikovat nepotřebují. Stačí jim zpráva od vedoucího akce, že je dítě v pořádku. Podobné je to i s názorem na přístup k internetu. 60,9 % rodičů kvituje, že na letní akci budou děti zcela bez internetu. Jsou toho názoru, že si od moderních technologií potřebují odpočinout, tábor si více užijí a zapracují na samostatnosti.Zanedbatelné ovšem není ani procento rodičů se zcela opačným viděním situace. 19,6 % rodičů odpovědělo, že by nedokázalo být bez komunikace se svým dítětem skrz mobilní telefon. 3,1 % dokonce upřednostňuje i kontakt několikrát denně.
Tábory jsou stále oblíbeným prázdninovým zážitkem. 73 % rodičů na ně své děti posílá. Nejoblíbenější jsou ovšem příměstské tábory (39 %). Hned v závěsu jsou klasické stanové tábory se 34 %. Co se ale zkracuje, je délka dobrodružství mimo domov. 78 % dětí je na táborech maximálně 2 týdny a jen 18 % stráví tímto způsobem 3–4 týdny svých prázdnin. I přes nástup moderních technologií žije tradice pohledů. 79 % dětí pošle z tábora alespoň jeden.
Otázka objemu plastů v našem odpadu a jejich nedostatečná recyklace je již součástí našeho každodenního života. Největším problémem jsou tzv. jednorázové plasty, které nemají hlubší využití a jejich životní cesta velice rychle končí v lepším případě ve žlutých popelnicích, v tom horším (a bohužel častějším) zcela mimo určené nádoby na odpad. V dnešní infografice od deníku Euro se můžete přesvědčit, že nejde jen o zvířata, která se zamotají do plastového pytlíku.
75 % vyrobeného plastu připadá na odpad
1 769 mikročástic plastů zkonzumujeme týdně v pitné vodě
10 mikročástic kontaminuje český národní mok
nejvíce mikročástic plastů v pitné vodě mají v Libanonu a USA
.png)
