V březnu tohoto roku během první vlny epidemie covidu-19 se 81 % z nás cítilo být koronaviremohroženo. Prostředkem naší ochrany proti nákaze bylo nošeníroušky (83 %) a pravidelné mytírukou (75 %). Dále lidé uváděli, že se vyhýbají místům s vyšší koncentrací lidí, používají dezinfekci a omezují kontakt s vnějším světem.
Během druhé vlny epidemie se míra zapojení a použití všech zmíněných prostředků ochrany pohybuje pod úrovní března. Největší rozdíl je patrný u roušek, kde její nošení přiznává 67 % lidí, a dále u omezení osobního styku se známými, kdy v březnu toto číslo bylo 62 % a v říjnu je to 30 %.
Výsledkem těchto změn je pak celkové číslo – oproti březnu, kdy 81 % lidí vyjádřilo svou obavu o zdraví ve spojení s nákazou koronavirem, kleslo o 10 procentních bodů na 71 %.
Asi není překvapením, že se většina lidí občas stravuje v řetězci rychlého občerstvení, tedy v tzv. fast foodu. 26 % lidí uvádí, že takový řetězec navštěvuje vícekrát do měsíce, naopak 13 % tam nechodí nikdy.
Co nás k tomu vede a proč je vyhledáváme? 46 % lidí uvádí, že je to spontánnost výběru a rychlost servisu, které vedou k jejich rozhodnutí dát si jídlo právě ve fast foodu. Dalším důležitým parametrem je záruka toho, že vím, co dostanu. Možná právě proto je to oběd, který tímto způsobem řeší 56 % těch, kteří se ve fast foodu stravují.
Naopak negativa lidé spatřují v tom, že jde o nezdravou stravu, za kterou stojí vysoká spotřeba plastů. Dalším velmi často zmiňovaným argumentem, proč nejíst ve fast foodu, je velké množství lidí kolem. Zřejmě i to může být důvodem, proč se téměř čtvrtina lidí rozhodne koupit si jídlo s sebou.
Způsob dopravy je pro 61 % lidí důležitým faktorem při výběru zaměstnání. Není divu. Cestováním do zaměstnání nechceme trávit příliš mnoho času.
Většina z nás stráví na cestě maximálně 60 minut. Do půl hodiny je pak v práci 35 % zaměstnanců. Pouze 5 % lidí stráví cestou do zaměstnání více než hodinu a půl.
Klíčovými faktory při volbě dopravního prostředků jsou pohodlí (64 %) a finanční náročnost cestování za prací (33 %). Pro 20 % zaměstnaných ve věku 18–20 let je důležitým faktorem také ekologický dopad dopravy.
V Praze nejvíce lidí (73 %) využívá městskou hromadnou dopravu. V Libereckém kraji chodí do práce celá polovina lidí pěšky. V Olomouckém kraji mají lidé v oblibě kola, která využívá pro cestu do práce 31 % lidí.
Tři čtvrtiny zaměstnaných uvedlo, že si cestu do zaměstnání hradí sami a pokud je něco, co jim vadí, pak je to nejčastěji nespokojenost s dobou dojíždění a finanční náklady.
Pokud se zajímáte o agilní řízení projektů, zřejmě jste už slyšeli o přístupu SCRUM. Jedná se o typ agilního přístupu, který identifikuje priority v rychle se měnícím prostředí trhu a tím dává šanci zaměřit se na ty produkty, které mají pro zákazníky největší smysl.
V krátkých časových intervalech umožňuje firmám pružně reagovat díky malým postupným změnám, rychle vyhodnocovat zpětnou vazbu a učit se z chyb. SCRUM dává možnost experimentovat a vyhodnocovat dopady jednotlivých kroků.
Pokud by vás zajímalo více informací nejen o přístupu SCRUM, ale komplexněji o agilním přístupu, navštivte web společnosti Lucid Bay Digital, která je autorem dnešní infografiky.
Každý z nás sní průměrně za rok něco málo přes 86 kg ovoce. Největší podíl na spotřebě mají jablka (24 kg), následují pomeranče a mandarinky (12 kg) a na třetím místě banány (12 kg). Paradoxem je, že pomeranče, mandarinky a banány se u nás nepěstují a proudí k nám z dovozu. Není tak divu, že vlivem této spotřeby a poptávky se k nám ročně doveze přes 735 tisíc tun ovoce, zatímco náš vývoz činí přibližně 148 tisíc tun.
A co vyvážíme? Jsou to hlavně jablka, která cestují hned za hranice do Německa, Rakouska a na Slovensko. Dále jsou to hrušky, broskve, meruňky a švestky.
V roce 2019 jsme sklidili rekordní úrodu 127 tisíc tun ovoce. Zásluhu na tom má hlavně Středočeský, Královéhradecký a Olomoucký kraj. Růst cen se dotkl i tohoto segmentu. V porovnání s rokem 1995 dnes koupíme 1 kg jablek průměrně za 29 Kč, zatímco v roce 1995 to bylo 22 Kč. Výrazněji podražilo exotické ovoce. Pomeranče nás dnes vyjdou průměrně na 34 Kč a banány na 31 Kč za 1 kg. V roce 1995 to bylo 24 Kč, resp. 21 Kč.
Váš souhlas s cookies nám pomůže zlepšit naše služby a obsah
Pokud nás necháte pracovat s cookies, na webu bude vše fungovat, jak má, a my ho budeme moct dále vylepšovat. Také nám pomůžete vyhodnocovat to, co děláme.
Funkční
Vždy aktivní
Technické uložení nebo přístup je nezbytně nutný pro legitimní účel umožnění použití konkrétní služby, kterou si odběratel nebo uživatel výslovně vyžádal, nebo pouze za účelem provedení přenosu sdělení prostřednictvím sítě elektronických komunikací.
Předvolby
Technické uložení nebo přístup je nezbytný pro legitimní účel ukládání preferencí, které nejsou požadovány odběratelem nebo uživatelem.
Statistické
Technické uložení nebo přístup, který se používá výhradně pro statistické účely.Technické uložení nebo přístup, který se používá výhradně pro anonymní statistické účely. Bez předvolání, dobrovolného plnění ze strany vašeho Poskytovatele internetových služeb nebo dalších záznamů od třetí strany nelze informace, uložené nebo získané pouze pro tento účel, obvykle použít k vaší identifikaci.
Marketingové
Technické uložení nebo přístup je nutný k vytvoření uživatelských profilů za účelem zasílání reklamy nebo sledování uživatele na webových stránkách nebo několika webových stránkách pro podobné marketingové účely.
