Statistiky Archív

Koronavirus posílil on-line nakupování

Naše nákupní zvyklosti se po nástupu pandemie covidu-19 změnily. Nemusíme být jasnovidci, abychom mohli říct, že těmi, kdo v této situaci vítězí, jsou e-shopy, které zaznamenávají mnohdy rekordní nárůsty prodejů.

51 % lidí, kteří na internetu běžně nakupují, uvádí, že vlivem pandemického stavu nakupují v e-shopech ještě víc zboží. Další skoro čtvrtina o tom uvažuje. Zdaleka nejaktivnější věkovou skupinou jsou lidé do 44 let, kteří výhody online nakupování již objevili a vzhledem k nastalé situaci online nákupy ještě zintenzivnili.

Překvapivý není ani fakt, že na prvním místě se co do účelu těchto nákupů umístilo vybavení domácnosti. Dále jsou to nákupy zboží denní spotřeby, zábava domů, sportování a práce z domova.

Konkrétně v kategorii nákupu zboží denní spotřeby zaznamenala velký nárůst skupina lidí starších nad 55 let. Zboží z kategorie domácí zábavy pak vedlo u mladších lidí ve věku 25–34 let.

Trochu rozporuplně pak může působit fakt, že přes dvě třetiny lidí uvádí, že se vůbec neobává, resp. spíše se neobává nákazy během nakupování v kamenných obchodech.

Zdroj: Focus-age.cz

Jak jsme na tom s „rychlým jídlem“?

Asi není překvapením, že se většina lidí občas stravuje v řetězci rychlého občerstvení, tedy v tzv. fast foodu. 26 % lidí uvádí, že takový řetězec navštěvuje vícekrát do měsíce, naopak 13 % tam nechodí nikdy.

Co nás k tomu vede a proč je vyhledáváme? 46 % lidí uvádí, že je to spontánnost výběru a rychlost servisu, které vedou k jejich rozhodnutí dát si jídlo právě ve fast foodu. Dalším důležitým parametrem je záruka toho, že vím, co dostanu. Možná právě proto je to oběd, který tímto způsobem řeší 56 % těch, kteří se ve fast foodu stravují.

Naopak negativa lidé spatřují v tom, že jde o nezdravou stravu, za kterou stojí vysoká spotřeba plastů. Dalším velmi často zmiňovaným argumentem, proč nejíst ve fast foodu, je velké množství lidí kolem. Zřejmě i to může být důvodem, proč se téměř čtvrtina lidí rozhodne koupit si jídlo s sebou.

Ovocná bilance

Každý z nás sní průměrně za rok něco málo přes 86 kg ovoce. Největší podíl na spotřebě mají jablka (24 kg), následují pomeranče a mandarinky (12 kg) a na třetím místě banány (12 kg). Paradoxem je, že pomeranče, mandarinky a banány se u nás nepěstují a proudí k nám z dovozu. Není tak divu, že vlivem této spotřeby a poptávky se k nám ročně doveze přes 735 tisíc tun ovoce, zatímco náš vývoz činí přibližně 148 tisíc tun.

A co vyvážíme? Jsou to hlavně jablka, která cestují hned za hranice do Německa, Rakouska a na Slovensko. Dále jsou to hrušky, broskve, meruňky a švestky.

V roce 2019 jsme sklidili rekordní úrodu 127 tisíc tun ovoce. Zásluhu na tom má hlavně Středočeský, Královéhradecký a Olomoucký kraj. Růst cen se dotkl i tohoto segmentu. V porovnání s rokem 1995 dnes koupíme 1 kg jablek průměrně za 29 Kč, zatímco v roce 1995 to bylo 22 Kč. Výrazněji podražilo exotické ovoce. Pomeranče nás dnes vyjdou průměrně na 34 Kč a banány na 31 Kč za 1 kg. V roce 1995 to bylo 24 Kč, resp. 21 Kč.

Česko v roce 2101. Jaké bude?

V roce 2101 dosáhne počet obyvatel Česka 10,5 miliónu. Z téměř jedné třetiny půjde o seniory, kterým bude 65 let a více. V porovnání s rokem 2018 bude tato skupina větší o 1 200 000 lidí. Tento fakt přispívá k vývoji jiného ukazatele, a to průměrného věku. Ten podle odhadů vzroste v roce 2101 na 47,7 let.

Opačný trend sledujeme u mladší populace. Počet obyvatel ve věku 16–64 let dosáhne 5 900 000 v roce 2060. Oproti roku 2018 to bude pokles o 1 000 000 obyvatel. Poměr lidí v aktivním a neaktivním věku se v roce 2101 vyrovná a počet narozených dětí bude nižší než počet zemřelých.

I přes tento nepříznivý vývoj ve skladbě naší populace jeden pozitivní fakt závěrem: předpokládaný věk dožití se u mužů zvýší o 12 let, u žen o 9 let.

Zdroj: https://www.info.cz/zpravodajstvi/cesko/infografika-dne-cesko-v-roce-2101-budeme-zit-dele-spolecnost-zestarne-a-bude-mene-pracovat