Dnes nás nečeká žádné lehké téma, u nějž si dáte nohy na stůl, kávičku a navíc se pobavíte, nýbrž téma věděcké v té nejčistší podobě: raketová věda! Podíváme se totiž společně s webem kosmonautix.cz na zoubek plánované raketě SLS, za kterou stojí NASA a jejíž první naplánovaný let by se měl uskutečnit příští rok. Raketa SLS bude sloužit k cestě na Měsíc (bohužel bez přistání), v budoucnu pak (snad) k cestě na Mars.
Centrální stupeň (to, co vidíte na obrázku nahoře uprostřed) této rakety je 64,6 metru vysoký a 8,4 metru dlouhý v průměru. I s palivem pak váží celý 1 milion kilogramů. I přesto dokáže dosáhnout doslova astronomické rychlosti – vyjádřeno tzv. Machovým číslem se jedná o 23, což je přibližně 27 000 km/h, tedy více než 7500 m/s, a to za 8 minut a 30 sekund.
Centrální stupeň rakety SLS se skládá z pěti sekcí: jedná se o motorovou část, která dodává palivo, dále vodíková nádrž, která dokáže pojmout 2 miliony litrů kapalného vodíku s teplotou −252 °C, intertank, v němž se nachází veškerá důležitá elektronika, poté kyslíková nádrž, ve které se nachází 741 tisíc litrů tekutého kyslíku s teplotou −183 °C, a nakonec přední lem, kde se nachází centrální mozek rakety. Tak snad se to NASA příští rok podaří a raketa se dostane do nekonečna a ještě dál.
Zdroj: kosmonautix.cz a nasa.gov
Partu studentů z Masarykovy univerzity už nebavilo přihlížet na to, jak věříme všemu, co se píše na internetu a následně nás to ovlivňuje v úsudcích, a tak založili projekt Zvol si info – s ním pak objíždějí střední školy a provádějí osvětu v oblasti mediální gramotnosti. My se dnes společně s infografikou, kterou vytvořili, podíváme na to, jak se ani vy nemusíte nechat tahat za nos.
Klíč ke všemu je zdroj – každý autor novinového článku, který si přečtete, musel z něčeho čerpat. Pokud neuvádí odkud, je to podezřelé; zkuste si informaci „vygooglit“, pokud ani to nepřinese užitečné informace, je namístě zpozornět. „Nálepkuje“ autor článku, svádí všechnu vinu na jednu stranu, za všechno může Západ / Rusko / doplň si sám? To asi také nebude úplně důvěryhodné.
Už jsme to jednou zmiňovali, ale přece jen… Používejte Google, ověřujte si, jestli to, co jste si přečetli, se vyskytuje na více místech internetu. Více než text vyvolávají emoce obrázky – ale i ty nemusejí být úplně tím, za co se vydávají. A emocemi se člověkem nejlépe manipuluje; zkuste se na článek podívat trochu s odstupem, zaměřte se na část, která vás zasáhla a, jak říkají na Zvol si info: „Hoďte to do Googlu!“
Zdroj: zvolsi.info
Jaro je právě v plném proudu a s ním i sezóna zahrádkářů. V dnešní infografice se se společností Mountfield podíváme na historii sekaček na trávu i na několik dalších zajímavostí z této oblasti. Vše začalo ve starověkém Egyptě s prvními okrasnými zahradami 3 500 let př. n. l. S tím souvisí i vznik prvních kos, které byly zprvu krátké, s nástupem středověku se však začaly používat kosy dlouhé – takové, které známe i dnes.
V roce 1830 byla sestavena první sekačka Edwinem Buddingem, nicméně takovéto sekání trávy bylo stále považováno za podivínství. První benzinová sekačka pak spatřila světlo světa roku 1902 v Anglii. A jak jsme na tom se zahradami u nás? V porovnání s evropskými zeměmi velice dobře, průměrná výměra zahrady dosahuje v České republice 910 metrů čtverečních – např. v Anglii je to pouhých 23 metrů čtverečních.
Zajímají vás 3 největší chyby, kterých se při sekání trávníků dopouštíte? Naleznete je ve spodní části infografiky. My si řekneme na závěr několik zajímavostí: věděli jste například, že 30minutové zahradničení snižuje riziko impotence až o polovinu? A to není jediný zdravotní benefit – při sekání průměrné rozlehlé zahrady ujdete ročně 25 kilometrů, nemluvě o pobytu na čerstvém vzduchu, který je prospěšný pro všechny.
Zdroj: mountfield.cz
O Češích se říká, že je to národ pivařů. Souhlasíte s tím, nebo si myslíte, že to není pravda? Dnes se toto tvrzení pokusíme doložit daty od Českého svazu pivovarů a sladoven. Celková produkce piva za rok 2017 byla neuvěřitelných 20 322 000 hektolitrů piva, což je asi 138 litrů na každou osobu. Splnili jste svou kvótu?
Podíl výčepního piva a ležáků přibližně stejný: 46,5 % je zastoupeno výčepní pivo, 48,8 % pak ležáky. Produkce nealkoholického piva také přesáhla 500 000 hektolitrů; tento objem dohání tzv. beer mixy (různá ochucená piva), kterých se vyrobilo přibližně 300 000 hektolitrů.
Důkazem toho, že jsme opravdu národem pivařů, je poměr exportu a importu: zatímco jsme k nám do republiky dovezli 334 000 hektolitrů piva, do zahraničí – převážně na Slovensko, do Německa, Polska, Velké Británie a Ruska – jsme vyvezli 4 613 000 hektolitrů zlatého moku. Dobrou zprávou také je, že PET lahve zatím nevytlačily z trhu skleněné obaly, které mu stále dominují.
Zdroj: ceske-pivo.cz
Také si občas lámete hlavu s tím, co do kterého koše na recyklovaný odpad vyhodit, případně co tam hodit nemůžete? Pokud recyklujete, tak jste se s tímto problém už jistě setkali: v dnešní infografice si ukážeme, jak recyklovat správně, abyste co nejvíce pomohli životnímu prostředí.
Do modrého koše na papír tak určitě neházejte jakkoliv znečištěný papír, plínky či alobal. Do zeleného kontejneru, kam se hází sklo, zase nepatří keramika, porcelán, monitory a opět sklo znečištěné. Do plastů pak nedávejte výrobky z PVC, plasty s obsahem kovu, polystyrén nebo molitan. A co nedávat do červených a šedivých kontejnerů? Podívejte se do infografiky.
A k čemu to vše je? Pokud budeme správně recyklovat, mohou se z již vyhozených věcí vyrobit věci nové – například z papíru je to puzzle, ze skla různé dekorační vázy, z plastů se může vyrobit nový koberec a bioodpad zase pomůže jako zdroj živin pro rostliny. Tak si na to vzpomeňte, až budete mít tendenci hodit „petku“ a konzervu do jednoho koše.
Zdroj: gaudeo.sk
