Ať jste v Praze (jako) doma, nebo jste v české metropoli krátkodobými návštěvníky, určitě si budete chtít večery strávené v našem hlavním městě užít naplno. Jak ale vybrat ten správný podnik přesně podle vašich představ? Pomůže vám s tím portál Zomato, který v Praze mapuje na 6 tisíc podniků a mimo jiné zveřejňuje jejich aktuální jídelní a nápojové lístky. Na profilu každého podniku lze dohledat otevírací dobu, informaci o tom, zda je podnik nekuřácký, cenu půllitru piva, stejně jako recenze a hodnocení ostatních uživatelů.
Infografika pod článkem vám dá přehled o tom, v jakých pražských čtvrtích najdete spíše kuřácké, a kde nekuřácké podniky, v jakých cenových relacích se v dané lokalitě pohybuje půllitr piva nebo zda jsou podniky (hospody/kluby/restaurace) s (živou) hudbou.

Zdroj: FeedIT.cz
Kouření zdraví prospěšné rozhodně není, to je bez debat. Věděli jste ale, jak širokou škálu následků může tento zlozvyk mít? Kouření může mít na svědomí vznik až 14 typů rakoviny, a to v téměř jakékoliv části těla, i tam, kde byste to ani zdaleka nečekali… Jen se pozorně podívejte na infografiku, kterou vám dnes přinášíme.
Plíce jsou samozřejmě zasažena nejčastěji, na druhé příčce četnosti výskytu se pohybuje (s mírným odstupem od nejsilnějšího zabijáka) rakovina jícnu, úst a horního hrdla. Hned za nimi je však překvapivě onemocnění močového měchýře či střev, následováno dalšími postiženými orgány – ledvinami, žaludkem, slinivkou, játry.
Kampaň 80procent.cz zveřejnila na svých stránkách informaci, že zplodiny, např. radioaktivní Polonium 210, které se do těla dostanou při vykouření 6 krabiček cigaret, zatíží organismus stejně jako jeden rentgen plic. A teď si představte, co musí tělo těžkého kuřáka podstoupit, pokud je takový člověk kvůli opakovaným nemocem dýchacího systému posílán na rentgen plic v jednom kuse…

Zdroj: eXnico.cz
Dnešní infografika vám přináší přehledně a vizuálně atraktivně znázorněná data Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) týkající se minimálních a průměrných mezd v členských státech OECD.
Porovnávat životní úroveň v jednotlivých státech čistě na základě průměrné mzdy není nejpřesnější (ačkoli může být výplata v jedné zemi na první pohled několikanásobně vyšší než v těch ostatních, současně jsou tu i několikanásobně dražší služby a zboží), proto je v infografice zmíněná i takzvaná parita kupní síly.
Nejvyšší průměrné hrubé mzdy pobírají lidé ve Skandinávii (Dánsko, Norsko), Austrálii, Lucembursku a Švýcarsku. A jak jsme na tom v porovnání s nimi my anebo další státy, třeba Indonésie, Rakousko nebo Nový Zéland? Prohlédněte si následující infografiku a zjistíte to!

Zdroj: SvětaZnalec.cz
V mlhavém prosincovém počasí se alespoň s naší dnešní infografikou vrátíme do teplých letních dní a na rozkvetlé louky. Infografika pod článkem vám totiž přiblíží svět malých pilných živočichů, bez kterých by to v přírodě zkrátka nefungovalo tak, jak má.
Uvažovali jste někdy nad chovem včel nebo čmeláků a nejste si jisti, ke kterým se přiklonit? V infografice se mimo jiné dozvíte, jaké jsou rozdíly ve finanční i časové náročnosti chovu včel a čmeláků, jakými neduhy který z druhů opylovačů může trpět či za jakých podmínek jsou včely a čmeláci schopni opylovat.

Zdroj: Technologická agentura ČR
V dnešní době je těžké vstřebat vše, co se na člověka valí z internetu v důsledku toho, že se stal něčím zákazníkem nebo projevil o nějakou službu nebo produkt zájem… Anebo dokonce nemusel udělat nic, automaticky rozesílané maily si ho prostě „našly samy“. Pokud máte neustále zahlcenou e-mailovou schránku a maily ani nestíháte mazat, natož číst, bude pro vás jako pro „e-mailingovou oběť“ zajímavá infografika, kterou jsme pro vás na dnešek vybrali.
Dnes se už nebudeme zabývat e-mailingem z pohledu příjemce zpráv, ale zabrousíme na druhý břeh tohoto tématu. Podíváme se na zajímavá fakta, která vám možná osvětlí, čím se společnosti při realizaci plánovaného e-mailingu (při rozesílání svých novinek a obchodních sdělení) řídí a jaké k tomu mají důvody.

Infografika pod článkem se věnuje důležitosti správného načasování pro úspěšnost e-mailingové kampaně. Dozvíte se v ní například, že skoro jedna třetina e-mailů je otevřena již do dvou hodin od doručení a přes tři čtvrtiny e-mailů je poté zobrazeno do 24 hodin od doručení.
Největší šanci na doručení mají e-maily odeslané mezi jednou a pátou hodinou ranní, e-maily odeslané v brzkých ranních hodinách se vyznačují kratší reakční dobou. Úspěšnost e-mailingu ovlivňuje jak již zmíněný den v týdnu, ve který své sdělení firma rozešle, ale také třeba roční období – průměrná míra otevření e-mailu se v průběhu roku výrazně mění.
Mimo jiné je třeba brát v úvahu také to, na jakých zařízeních a s pomocí jakého prohlížeče bude vaše sdělení zobrazováno. Zatímco 70 % příjemců otevírá e-maily na svých osobních počítačích, 20 % příjemců pro tyto účely využívá mobilní telefony. Sezónnost je vlastností i tohoto předmětu zkoumání, podíl přístupů z mobilu se zvyšuje zejména v letním období během dovolených.

Zdroj: Mailkit.eu