Neverbální komunikace: umíte číst v lidech?

Mluvit se učíme už od raného dětství, ale komunikovat neverbálně nás cíleně nikdo neučí. Přesto to všichni umíme. Rozeznáváme dva typy neverbální komunikace: vrozenou a naučenou. Vrozené jsou ty neverbální projevy, které neumíme ovládat. Například mrknutí při překvapení, semknutí čelisti při naštvání nebo vrásky okolo očí při upřímném úsměvu. Zatímco naučené projevy jsou okoukané z rodiny a naší kultury obecně. Proto se typický Evropan běžně chová mírně odlišně oproti typickému obyvateli asijských zemí.

Stejné neverbální projevy tedy můžou v různých zemích znamenat něco jiného. Neverbální komunikace tak může přinést značné problémy napříč kulturami. Například přivolání někoho pomocí pohybu ukazováčku je v Asii velmi nelichotivé gesto a na Filipínách vás za to mohou dokonce i zavřít. Zatímco v Americe je vyjádření „OK“ pomocí ukazováčku a palce hojně používaným neverbálním projevem, v Řecku, Španělsku nebo Brazílii jde o velmi vulgární nadávku. V Turecku toto gesto značí homosexualitu. Dávejte si proto pozor na svou neverbální komunikaci. Můžete se velmi snadno dostat do potíží pouhou informací, že jste v pořádku.