Věda Archív

Jak se vyznat v testech na koronavirus?

Testy na koronavirus jsou ohýbané snad v každém pádu, ale věděli jste, jak vlastně fungují? Není to tak složité, jak se na první pohled může zdát. Rozlišujeme tři základní testy: PCR test, antigenní test a test na protilátky. Vezmeme to tedy postupně.

PCR test se odebírá většinou stěrem ze sliznic, kde se vir množí. Nejčastěji se jedná o stěr z nosu nebo krku. Při PCR testu se v hotovém stěru hledají RNA molekuly, které jsou běžnou součástí naší DNA – proto se jedná o genetickou metodu testování. Samotný test se pak vloží do tekutiny s ideálními podmínkami pro rozmnožení viru. Pokud se vir namnoží, tekutina začne svítit – výsledek testu je pozitivní. V opačném případě je test negativní.

Antigenní test zkoumá přítomnost virových proteinů, které by se v organismu nacházely, kdyby byl zasažen virem. Opět se jedná o stěr ze sliznic. Stěr se smíchá s roztokem protilátek na onemocnění, tato směs se následně vylije na další protilátku. Touto kombinací se vytvoří ideální prostředí pro rozpoznání přítomnosti proteinu. Pozitivní výsledek se pozná dle značky, kterou za sebou zanechá zmíněný protein na testu.

A v neposlední řadě tady je test na protilátky. Principiálně funguje na bázi antigenního testu za pomocí jiných roztoků. Rozdíl je ovšem v odběru vzorku, protože test na protilátky se provádí z krve.

V následující infografice se dozvíte další zajímavé informace. Na stránkách VŠCHT PRAHA pak naleznete jednotlivé podrobnější infografiky ke každému testu zvlášť.

Zdroj : VŠCHT PRAHA

Průzkum: Jaké látky na roušky jsou při pandemii nejúčinnější?

Ústav chemických procesů v minulém týdnu zkoumal účinnost jednotlivých materiálů, z nichž švadlenky po celé České republice šijí roušky. Který materiál nejlépe ochrání proti koronaviru a jaké částice je schopný zadržet? Napoví vám následující infografika.

Z měření odborníků vyšla nejlépe šála s 80 % bavlny a 20 % vlny. Je ale nutné podotknout, že v současné situaci se vyplatí prakticky jakákoli rouška, která zakryje nos a ústa. Na krátkou vzdálenost, při níž spolu lidé komunikují, jsou kapénky ještě dostatečně velké na to, aby je i rouška ze 100% bavlny zachytila.

Jak zachycují koronavir jednotlivé materiály
Jak zachycují koronavir jednotlivé materiály

Zdroj: ihned.cz

Pokusy na zvířatech si loni vzaly více než 230 tisíc němých tváří

Za posledních 10 let bylo v České republice použito k pokusům 2 293 330 zvířat. Z infografiky je možné vyčíst, že téměř 33 % z nich si odneslo těžké následky a zhruba 10 % zvířat dokonce zemřelo.

Jen za loňský rok bylo v Česku použito k testování 231 850 zvířat. Byly mezi nimi nejčastěji ryby (80 570), myši (80 065), potkani (20 885) a kur (20 490). Není ale výjimkou testování na ovcích, kočkách, psech, koních nebo oslech.

Podle vědeckých výzkumů je přitom možné k pokusům používat i jiné metody testování. Ministerstvo zemědělství proto připravilo novelu, která použití pokusných zvířat omezí. Pokaždé, když bude mít výzkumník možnost použít jinou metodu testování, dá jí přednost.

Zdroj: denik.cz

Může člověk za změnu klimatu? Infografika

Greta Thunbergová včera vyčinila účastníkům summitu OSN, my se dnes v infografice od euro.cz podíváme na to, co si o změnách klimatu myslí obyvatelé světových velmocí.

Z průzkumu vyplynulo, že více než polovina obyvatel Velké Británie, Španělska a Indie si myslí, že za změny klimatu může převážně člověk. Částečně s tímto tvrzením souhlasí také téměř polovina Norska, Číny a Austrálie.

Naopak nejvíce pochybovačů se vyskytuje ve Spojených státech, téměř 10 procent obyvatel se domnívá, že člověk na na klima nemá žádný vliv. Rovněž je zde největší zastoupení názoru, že žádné změny klimatu neexistují.

Může za změnu klimatu člověk?

Zdroj: euro.cz

Co vám udělá elektrický proud? Infografika

Že si nedokážete představit život bez internetu, mobilního telefonu a dalších moderních vynálezů? V tom případě si nedokážete představit život ani bez elektřiny. Ta nám nejen podstatně usnadňuje život, ale může jej také lehce brát. Jak se vyvíjela bezpečnost práce s elektrickou energií?

  • První zásuvka byla představena v Anglii v roce 1883.
  • Edison, který propagoval zavedení stejnosměrného proudu, byl proti nebezpečnému střídavému proudu, který zase zastával Tesla a který dnes využíváme.
  • Jako první „zkoušečky“ elektřiny se používaly… prsty.

A co může elektrický proud napáchat na živém organismu? Zásah vám způsobí svalové křeče, může zastavit srdeční činnost, depolarizuje neurony v mozku, což vede ke ztrátě vědomí. Dále má na svědomí také popáleniny 3. stupně, to převážně vysokofrekvenční proud. Ten stejnosměrný, za který loboval Edison, zase při delším působení rozkládá tkáň i krev. Na typy úrazů i jak se proti nim bránit se podívejte do infografiky od Legrand.

 

Bezpečnost při práci s elektrickým proudem.

Zdroj: legrand.sk