O Češích se říká, že je to národ pivařů. Souhlasíte s tím, nebo si myslíte, že to není pravda? Dnes se toto tvrzení pokusíme doložit daty od Českého svazu pivovarů a sladoven. Celková produkce piva za rok 2017 byla neuvěřitelných 20 322 000 hektolitrů piva, což je asi 138 litrů na každou osobu. Splnili jste svou kvótu?
Podíl výčepního piva a ležáků přibližně stejný: 46,5 % je zastoupeno výčepní pivo, 48,8 % pak ležáky. Produkce nealkoholického piva také přesáhla 500 000 hektolitrů; tento objem dohání tzv. beer mixy (různá ochucená piva), kterých se vyrobilo přibližně 300 000 hektolitrů.
Důkazem toho, že jsme opravdu národem pivařů, je poměr exportu a importu: zatímco jsme k nám do republiky dovezli 334 000 hektolitrů piva, do zahraničí – převážně na Slovensko, do Německa, Polska, Velké Británie a Ruska – jsme vyvezli 4 613 000 hektolitrů zlatého moku. Dobrou zprávou také je, že PET lahve zatím nevytlačily z trhu skleněné obaly, které mu stále dominují.
Zdroj: ceske-pivo.cz
Také si občas lámete hlavu s tím, co do kterého koše na recyklovaný odpad vyhodit, případně co tam hodit nemůžete? Pokud recyklujete, tak jste se s tímto problém už jistě setkali: v dnešní infografice si ukážeme, jak recyklovat správně, abyste co nejvíce pomohli životnímu prostředí.
Do modrého koše na papír tak určitě neházejte jakkoliv znečištěný papír, plínky či alobal. Do zeleného kontejneru, kam se hází sklo, zase nepatří keramika, porcelán, monitory a opět sklo znečištěné. Do plastů pak nedávejte výrobky z PVC, plasty s obsahem kovu, polystyrén nebo molitan. A co nedávat do červených a šedivých kontejnerů? Podívejte se do infografiky.
A k čemu to vše je? Pokud budeme správně recyklovat, mohou se z již vyhozených věcí vyrobit věci nové – například z papíru je to puzzle, ze skla různé dekorační vázy, z plastů se může vyrobit nový koberec a bioodpad zase pomůže jako zdroj živin pro rostliny. Tak si na to vzpomeňte, až budete mít tendenci hodit „petku“ a konzervu do jednoho koše.
Zdroj: gaudeo.sk
Informační technologie už dávnou nejsou pouze dominantou mužů. Odvětví informačních a komunikačních technologií stále roste, v roce 2020 bude podle odhadů v rámci EU chybět v ICT 900 000 kvalifikovaných pracovníků. Dnes se s webem Evropského parlamentu podíváme, jak si v tomto odvětví vedou ženy.
Ty jsou právě v tomto odvětví zastoupeny 9 procenty na pozicích vývojářů a 19 procenty na pozicích manažerů v ICT odvětví. Podobnými čísly jsou zastoupeny i studentky těchto oborů – v roce 2015 bylo 17,2 procent studentů ICT oborů ženy.
Tzv. pay gap, tedy nerovnoměrnost mezi platem ženy a muže na stejné pozici, je bohužel součástí i odvětví informačních a komunikačních technologií. V tomto sektoru si totiž průměrně ženy vydělají o 18,9 procenta méně peněz než muži, a to za stejně kvalitně odvedenou práci.
Zdroj: europarl.europa.eu
Také nedáte mobil z ruky a navštěvujete pomocí něj prakticky už všechny své oblíbené stránky? V dnešní infografice od společnosti evisions.cz se podíváme na to, zda je návštěvnost z mobilních zařízení opravdu tak zásadní, jak se neustále uvádí. Statistika grafu mluví jasně – mezi roky 2014 až 2017 došlo k více než čtyřnásobnému vzrůstu návštěv z mobilů, a to na úkor desktopu. Co je zajímavé: návštěvnost z tabletu je za toto období víceméně stejná, tedy kolem 6 %.
Na konci roku byl tedy poměr návštěvností webových stránek 67 % pro desktop, 26 % pro mobilní zařízení a 7 % pro tablety. Oproti roku 2014 se také loni změnil poměr operačních systémů chytrých telefonů. Zatímco před 4 lety bylo 28 % připojení z iOS a 64 % z Androidu, v roce 2017 to bylo již 76 % pro Android a 22 % pro iOS (který na tom byl nejhůře na konci roku 2015 – pouze 17 % připojení vedlo z iPhonu). Pokud vás zajímají konkrétní čísla z ostatních let, vše najdete podrobně rozepsané na obrázku.
Zdroj: evisions.cz
Už vás nebaví se odbývat rychlými večeřemi a chtěli byste sobě nebo i svým blízkým přichystat chutné jídlo, jenže zrovna po ruce nemáte váhu a v receptu se striktně drží daným poměrem všech použitých přísad? To nemusí být vůbec žádný problém, stačí vědět, jaké množství se vejde na lžičku či do hrníčku, a gramy v receptech už pro vás nebudou překážkou.
Taková polévková lžíce je kupříkladu cca 10 g mouky, 5 g ovesných vložek ale, a to pozor, celých 20 g soli! Nejvíce se na ní vejde medu, celých 36 gramů. Pokud chcete být opatrnější, raději sáhněte po čajové lžičce, na níž se vejde jak 5 g soli i cukru, tak 18 g medu. Je tedy přibližně poloviční.
Oblíbenými recepty jsou tzv. hrnkové, při nichž využíváte hrníček, kterým vše odměřujete. Ne vždy se ale údaje uvádí „na hrnky“, jaké jsou tedy údaje v gramech? Do 250mililitrového hrnečku se vejde cca 160–170 g mouky, 220 g cukru, 200 g másla nebo 230 g rýže. Stejný objem (250 ml) má pak třeba i polévkový talíř. Na další hodnoty různých surovin se podívejte na infografiku, případně si ji vytiskněte a pověste nad linku, bude se určitě hodit.
Zdroj: zdravopostudentsky.sk
