Stromový porost země je základem celého ekosystému. Uvádí se, že přirozená vegetace (tedy ta, která roste samovolně) by byla v České republice tvořena z 99 % stromy, pokud by do přírody nezasahoval člověk. Toho stromy také mnohonásobně překonávají věkem, rekord drží smrk ztepilý rostoucí ve Švédsku – je mu už neuvěřitelných 9 550 let. Českému protějšku, lípě, která roste v Klokočově, je však „pouze“ přibližně 800 let. Stromy jsou ale také zdrojem surovin: v dnešní infografice od aleje.org se podíváme na to, kolik stromů se u nás kácí a kolik se jich naopak sází.
Nejlépe je na tom z tohoto hlediska za rok 2017 Středočeský kraj, v němž se vykácelo za 365 dní pouze 390 stromů, vysázeno jich bylo celkem 2 650. Dalšími kraji, ve kterých sázení převýšilo kácení, jsou Liberecký kraj, Kraj Vysočina, Jihomoravský kraj a Moravskoslezský kraj. Naopak nejhůře jsou na tom kraje Karlovarský, Pardubický, Zlínský a Plzeňský – v tom bylo vysazeno pouhých 52 stromů, avšak vykáceno 1 271, jeho poměr je tedy nejhorší ze všech krajů.
Statistiky z let 2003–2017 jsou na tom ale podstatně hůře: v průběhu těchto let v žádném kraji nedošlo k výrazné přesile sázení vůči kácení, vyvážený poměr nastal pouze ve stejných krajích, které vedou žebříček za rok 2017. Nejhůře je na tom Královehradecký kraj, v němž bylo během 15 let vykáceno více než 13 tisíc stromů, ale vysázeno pouze 1 420.
Zdroj: aleje.org
Období letních brigád se pomalu blíží ke svému konci, středoškoláci již nastoupili do škol, vysokoškoláci mají ještě dva týdny na to, aby si vydělali nějaký ten peníz navíc na následující semestry. V dnešní infografice od serveru deník.cz se podíváme na zoubek tomu, kolik si brigádníci vydělávají a o jaké práce mají zájem.
Mezi nejžádanější pozice patří práce ve výrobě, brigádníci jako nejčastější důvod uvádějí flexibilitu v plánování směn – pracovat v noci a přes den „normálně“ žít, případně ráno v klidu oběhat vše potřebné a až odpoledne pracovat je pro studenty důležitější než náročnost samotné práce. Nejméně oblíbené pozice jsou pak pokladní či pracovník v rychlém občerstvení.
Za pokladnu ani do fast foodů však studenty nevyláká ani až o 15 korun vyšší hodinový mzda – oproti například práci ve skladu –, mohou tam totiž dostat i 115 Kč za hodinu. A nejlépe jsou na tom ti, kteří dokázali včas sehnat práci v administrativě na jihu Moravy – ti dostanou až 120 Kč za hodinu. Stejné peníze můžete také získat na stavbě, to už se jedná ale o fyzicky náročnější job. A jaké zkušenosti máte vy?
Zdroj: deník.cz / Markéta Evjáková
Nejsilnější vlna veder je (snad) za námi, můžeme se tedy už s jistým nadhledem podívat na vývoj letního počasí v průběhu času. Co myslíte, jsou letošní letní dny a noci extrémní, nebo už jsme zažili horší? To zjistíme s infografikou od info.cz, která zpracovala data ČHMU.
Pokud jste si tipli druhou možnost, pak jste zvolili správně. I přes opravdu vysoké srpnové teploty totiž nebyl překonán rekord z 20. srpna 2012, kdy bylo v Dobřichovicích u Prahy naměřeno 40,4 °C. Tento rekord smazal dříve naměřenou nejvyšší teplotu 40,2 °C z Prahy roku 1983. Zajímavostí je žebříček průměrně nejteplejších let (ve významu ročních období) – na prvním místě je rok 2003 s teplotou 22,4 °C, na druhém místě rok 2015 s teplotou 22,3 °C a na třetím místě až rok 1834, kdy byla průměrná letní teplota 22,1 °C.
Na závěr se trochu zchladíme: začneme nejnižší teplotou, která byla v ČR naměřena nehledě na roční období – stalo se tak 11. února v Litvínovicích, kde bylo naměřeno −42,2 °C. V rámci letních měsíců to bylo o několik desítek stupňů méně, pořád byste však umrzli – nejnižší naměřená teplota byla −6,9 °C v Kvildě na Šumavě 20. července 1996.
Zdroj: info.cz
Právě v tento den, 21. srpna, se „slaví“ 50leté výročí vstupu vojsk Varšavské smlouvy na území Československa. My se v dnešní infografice podíváme, jak to tehdy bylo s emigrací – kdo emigroval, kam nejčastěji a kolik lidí vůbec z Československa uteklo.
Od srpna 68 do konce roku 1969 opustilo Československo více než 100 000 obyvatel, dalších 150 tisíc pak v následujících 20 letech, první vlna emigrace byla tedy největší. Mezi nejznámější emigranty patří spisovatelé Milan Kundera a Josef Škvorecký, dále asi nejvýznamnější český režisér Miloš Forman, písničkář Karel Kryl či designérka Eva Jiřičná. Nejčastěji se „utíkalo“ do Rakouska, Velké Británie do USA či do Kanady.
Ne všichni pak měli takové štěstí při přechodu hranic, mezi lety 1948–1989 zahynulo nejméně 282 lidí, reálný počet však bude nejspíše vyšší – nejčastější příčina smrti pak bylo zastřelení, následováno elektrickým proudem v oplocení, tzv. elektrickým zařízením ochrany státní hranice. Na další statistiky se podívejte přímo do infografiky a připomeňte si tak události tohoto významného dne.
Zdroj: info.cz
Datum 12. srpna je nejen dnem Perseidů (jen tak mimochodem jich je v noci možné vidět až 70 za hodinu), ale také Mezinárodním dnem mládeže. Do této kategorie spadají mladí lidé ve věku 15–26 let, jejichž podíl v populaci je přibližně 12 %, v Česku jich konkrétně žije 1 249 422. V roce 2017 došlo také ke 32 zplnoletněním, tedy k situaci, kdy u člověka mladšího 18 let dojde k nabytí plné svéprávnosti.
Český statistický úřad také zveřejnil zajímavé informace o tom, kdy mladí odcházejí od rodičů. V České republice je to průměrně ve 26,4 letech. Nejlépe je na tom Švédsko, kde mláďata vylétají z hnízda již ve 21 letech, hůře je na tom pak Malta, kdy dochází k osamostatnění se a opuštění mamahotelu až ve 32,2 letech života.
Mladí se také moc neženou do manželství, počet nevěst v roce 2017 čítal 13 419, počet ženichů byl přibližně poloviční, konkrétně 7 101. A pokud vám životní styl mladých lidí vyhovuje, přestěhujte se do Nupak – obce s nejnižším průměrným věkem obyvatel.
Zdroj: czso.cz
