Spousta lidí dává svým domácím mazlíčkům to samé, co sami jedí. Zvířátka mají však jiné metabolické procesy a lidská strava pro ně může být nejen nevhodná, ale i toxická. To platí i pro cukr. S dnešní infografikou od společnosti korunnycukor.sk se podíváme na to, která zvířata mohou cukr pozřít – a která naopak ne.
Nejčastějšími domácími mazlíčky jsou asi pejsek s kočičkou. Pes na rozdíl od kočky dokáže rozeznat sladkou chuť, kočka toho schopná není. I přesto mu ale dávejte sladké výrobky v opravdu malém množství, takový piškot mu například ničím nehrozí. Zapomeňte však na čokoládu, která je pro psa kvůli kakau silně toxická. Kočkám pak sladkosti nedávejte vůbec – nejenže sladkou chuť nepoznají, cukr je pro ně vysoce škodlivý.
Dalšími oblíbenými mazlíčky jsou jistě králíčci, křečci či fretky. Ani oni, i když sladkou chuť rozeznají, jíst cukr nemohou. Jedinou výjimku tvoří koně, kterým sladké chutná, protože jim připomíná semena trav, na která jsou zvyklí z pastvy. Věděli jste, že ryby mají chuťové pohárky rozmístěné po celém těle? Více zajímavostí najdete v infografice – a dojde i na včelky.
Zdroj: korunnycukor.sk
Jeden z největších tuzemských prodejců mall.cz se ve své infografice zaměřil na i prodej potravin. Jste příznivci klasického nakupování v supermarketech, večerkách a dalších malých obchodech, nebo jste už vyzkoušeli, případně i propadli nakupování jídla přes internet?
Pokud ano, patříte mezi dvouprocentní menšinu, která už do kamenných obchodů chodí čím dál méně a raději spoléhá na pohodlný dovoz prakticky až k sobě do kuchyně. Podle průzkumu Online Food Report z roku 2016 byla pomyslným vítězem v nákupu surovin přes internet Jižní Korea, kde již bylo tímto způsobem odbaveno 17 % nákupů potravin.
Tento trend se navíc v průběhu let rozšíří – očekává se, že až 56 % nákupů potravin proběhne skrze internet. Nejraději takto nakupují mileniálové; 87 % z nich již dnes využívá rozvozu potravin. Existují 2 modely, jak tento prodej funguje: zákazník zaplatí a prodejce mu nákup doveze až domů, nebo zaplatí a dojde si ho osobně vyzvednout. Pokud vás zajímají výhody a nevýhody těchto možností, klikněte na obrázek níže. A pokud nevíte, co dnes k večeři, určitě některou ze služeb vyzkoušejte.
Zdroj: blog.mall.cz
Jak často pijete alkohol? Jednou, dvakrát, nebo i vícekrát týdně? Češi jsou v žebříčku vypitého alkoholu jistě vysoko, bohužel má tato záliba také svá negativa. Alkoholu se podíváme na zoubek spolu s Českou asociací studentů adiktologie, která se sifty.eu vytvořila zajímavou infografiku.
Alkohol vzniká kvašením cukrů a vyznačuje se značnou orgánovou toxicitou. Maximální bezpečná dávka, kterou můžeme za den vypít, je pro ženy a seniory 1 standardní nápoj denně (půllitr piva, sklenice vína, panák něčeho ostřejšího), pro muže jsou to pak 2 nápoje. Účinky alkoholu asi všichni známe – kdo ne, ten ať se podívá do infografiky.
Věděli jste také, že existují 4 stadia opilosti? Jedná se o lehkou opilost, opilost středního stupně, od dvou promile už se jedná o těžkou opilost a od 3 promile už o těžkou intoxikaci, která může mít fatální následky. Pokud se často nacházíte mezi třetím a čtvrtým stadiem, možná je to důvod s pitím přestat. Zlepší se vám tak duševní i fyzické zdraví, mezilidské vztahy a pracovní i finanční situace. Tak si na to vzpomeňte, až příště půjdete „na jedno“.
Zdroj: addictology.net
Úmrtí není nikdy příjemnou záležitostí. S dnešní infografikou od pohřebního ústavu Pohřeb Pegas si povíme, co je třeba ke sjednání pohřbu, aby se vše obešlo bez dalších zbytečných komplikací.
Jako první na seznamu je kontaktování pohřební služby a domluvení si schůzky. Na tu si pak přineste svůj občanský průkaz, občanský průkaz, rodný, oddací a úmrtní list zesnulého a oblečení zesnulého. Povinná je dokonce pouze první položka, o ostatní se případně postará sám ústav.
Pokud si nejste s čímkoliv jistí, určitě se na pohřební ústav obraťte – rádi vám poradí ohledně veškerých záležitostí a ulehčí vám tak v tento těžký čas.
Zdroj: pohrebpegas.cz
V dnešní infografice se s webovými stránkami Evropského parlamentu podíváme za včelkami. Ne, nebude řeč o Včelišti, dnes to bude o skutečných pilných včelkách. V EU je totiž přibližně 600 000 včelařů, kteří se starají o 17 milionů úlů. Ročně tak společně vyprodukují zhruba 250 000 tun medu. A to nepočítáme další včelí produkty, jako jsou včelí vosk, kašička atd.
Na prvním místě světového žebříčku ve výrobě medu je Čína, za ní následují země Evropské unie, na třetím místě je Turecko – také jste právě dostali chuť na turecký med? V rámci Evropské unie jsou pak největšími producenty medu Španělsko, Maďarsko, Rumunsko a Německo. Česká republika jim ale šlape na paty.
EU je také největším dovozcem medu na světě, ročně se dováží cca 200 000 tun medu, a to především z Číny, Argentiny a Mexika. Evropská unie nicméně med i vyváží, jedná se už ale o menší číslo, konkrétně o 20 000 tun ročně. Evropský med pak cestuje do Saúdské Arábie, Japonska, USA nebo Kanady.
Zdroj: europarl.europa.eu
