V dnešní infografice budeme pokračovat v ne příliš veselém tématu, ukážeme si 10 nejhranějších českých písní na pohřbech. Hudbu si však samozřejmě můžete vybrat sami, ať si zvolíte obřadní síně Praha nebo kterékoliv jiné – dejte buď na přání zesnulého, nebo zvolte píseň, kterou měl za života rád.
- Petr Spálený: Až mě andělé
- Michal Tučný: U nebeských bran
- Karel Hašler: Ta naše písnička česká
- Věra Martinová: Až na vrcholky hor
- Věra Špinarová: Jednoho dne se vrátíš
- Karel Gott: Stokrát chválím čas
- Jožka Černý: Už mně koně vyvádějí
- Jiří Zmožek: Už mi, lásko, není dvacet let
- Lenka Filipová: Zelený hájové
- Melody Boys: Loučím se, kamarádi
Smrt je něco, co spojuje všechny obyvatele Země. Ke smrti ale na každém světadílu přistupují trochu jiným způsobem. My dnes však zůstaneme v naší malé zemičce a spolu s infografikou, kterou vypracovala pohřební služba Praha PohřebPegas.cz, se podíváme, jaké u nás byly v minulosti pohřební tradice.
Před vynálezem márnic byl mrtvý umístěn do nejchladnější místnosti v domě a živí se k němu chodili modlit, aby ho ochránili před zlými duchy. Při vynášení z domu musel být nasměrovaný nohama vpřed, v rakvi pak měl své osobní cennosti, které si mohl „odnést“ na onen svět.
Z domu putoval zesnulý rovnou do kostela, a to na ramenech mužů a mládenců. Součást církevního obřadu byla i mše za mrtvého. Co se však od minulosti nezměnilo, je konání hostiny po pohřbu.
Čtete rádi, ale bohužel na to nemáte tolik času, kolik byste chtěli? A už jste zkoušeli pustit si při jiné činnosti audioknihu? Možná vás k tomu inspiruje dnešní infografika, kterou zpracoval audiolibrix.cz pod názvem Velký knižní audioprůzkum 2018. Zúčastnilo se ho celkem 2389 respondentů, 54 % z nich byly ženy, zbytek muži. A nejvíce zastoupeni byli respondenti ve věku mezi 35 a 44 lety.
Už jsme zmínili, že největší výhodou audioknih je ta, že je můžete „číst“ i při jiných aktivitách. U dotázaných se nejčastěji jednalo o domácí práce, řízení, usínání (tady asi posluchači nemají v lásce horory a thrillery, které jsou mimochodem jedním z nejoblíbenějších žánrů), cestování MHD nebo prostě jen tak při odpočinku. 51 % dotázaných uvedlo, že díky audioknihám, „čte“ mnohem více – jednoduše by na tolik knih neměli se všemi dalšími povinnostmi čas. Moderním trendem v oblasti audioknih jsou pak mobilní aplikace, zatímco v roce 2012 je používalo pouze 22 % dotázaných, dnes už je to polovina.
A jak je na tom čtení knih v porovnání s audioknihami? Čtenáři i posluchači zkonzumují přibližně stejné procento knih, respektive audioknih. Nejvíce populární jsou pak audioknihy nezkrácené, text v nich je tedy totožný s obsahem knihy. Většina rovněž nestojí o přílišnou dramatizaci díla, stačí jim „pouhá“ četba. Více dat naleznete v infografice.
Zdroj: blog.audiolibrix.cz
O Češích se říká, že je to národ pivařů. Souhlasíte s tím, nebo si myslíte, že to není pravda? Dnes se toto tvrzení pokusíme doložit daty od Českého svazu pivovarů a sladoven. Celková produkce piva za rok 2017 byla neuvěřitelných 20 322 000 hektolitrů piva, což je asi 138 litrů na každou osobu. Splnili jste svou kvótu?
Podíl výčepního piva a ležáků přibližně stejný: 46,5 % je zastoupeno výčepní pivo, 48,8 % pak ležáky. Produkce nealkoholického piva také přesáhla 500 000 hektolitrů; tento objem dohání tzv. beer mixy (různá ochucená piva), kterých se vyrobilo přibližně 300 000 hektolitrů.
Důkazem toho, že jsme opravdu národem pivařů, je poměr exportu a importu: zatímco jsme k nám do republiky dovezli 334 000 hektolitrů piva, do zahraničí – převážně na Slovensko, do Německa, Polska, Velké Británie a Ruska – jsme vyvezli 4 613 000 hektolitrů zlatého moku. Dobrou zprávou také je, že PET lahve zatím nevytlačily z trhu skleněné obaly, které mu stále dominují.
Zdroj: ceske-pivo.cz
Jak často pijete alkohol? Jednou, dvakrát, nebo i vícekrát týdně? Češi jsou v žebříčku vypitého alkoholu jistě vysoko, bohužel má tato záliba také svá negativa. Alkoholu se podíváme na zoubek spolu s Českou asociací studentů adiktologie, která se sifty.eu vytvořila zajímavou infografiku.
Alkohol vzniká kvašením cukrů a vyznačuje se značnou orgánovou toxicitou. Maximální bezpečná dávka, kterou můžeme za den vypít, je pro ženy a seniory 1 standardní nápoj denně (půllitr piva, sklenice vína, panák něčeho ostřejšího), pro muže jsou to pak 2 nápoje. Účinky alkoholu asi všichni známe – kdo ne, ten ať se podívá do infografiky.
Věděli jste také, že existují 4 stadia opilosti? Jedná se o lehkou opilost, opilost středního stupně, od dvou promile už se jedná o těžkou opilost a od 3 promile už o těžkou intoxikaci, která může mít fatální následky. Pokud se často nacházíte mezi třetím a čtvrtým stadiem, možná je to důvod s pitím přestat. Zlepší se vám tak duševní i fyzické zdraví, mezilidské vztahy a pracovní i finanční situace. Tak si na to vzpomeňte, až příště půjdete „na jedno“.
Zdroj: addictology.net
